Vyrovnání státu s církvemi se vzdálilo. Místo zákona mohou přijít žaloby

07.09.2012 16:55 | Zprávy

Schválení zákona o církevních restitucích už bylo na spadnutí, ale odmítnutí daňového balíčku ho oddálilo minimálně do prosince. Církve, kterým stát dvacet let nevrací komunisty zabavený majetek, začínají pomalu uvažovat, že se svých práv domohou u soudů.

Vyrovnání státu s církvemi se vzdálilo. Místo zákona mohou přijít žaloby
Foto: hns
Popisek: Církevní restituce-ilustrační koláž

Reálnost jejich šancí potvrdilo i rozhodnutí Ústavního soudu v případě farnosti v Novém Bydžově.

První pokus o vyrovnání státu s církvemi učinila na konci devadesátých let vláda Miloše Zemana, tehdejší návrh se však církvím nezamlouval. To návrh Topolánkova kabinetu už pro ně byl přijatelný, ale zase neprošel sněmovnou. Do třetice se letos i navzdory senátnímu vetu zdálo, že by se vyrovnání státu s církvemi mohlo uskutečnit. Neschválení daňového balíčku však vedlo koalici ke stažení zákona z programu schůze, a tak na něj dojde nejdříve v prosinci.

Přitom ve svém nálezu z 1. července 2010 označil Ústavní soud dlouhodobou nečinnost parlamentu, spočívající v nepřijetí zákona o restituci církevního majetku, za protiústavní. Není se co divit, že církve, kterým stát dvacet let nevrací komunisty zabavený majetek, začínají pomalu uvažovat, že se svých práv domohou u soudů.

Zákonodárci se nedohodli, a tak Ústavní soud přiřkl hektary lesa

Že jsou jejich šance velmi reálné, dokládá i konkrétní případ katolické farnosti v Novém Bydžově, která se už na soudy obrátila. Ústavní soud jí na začátku září přiřkl několik hektarů lesa s odůvodněním, že pokud se zákonodárci za dvacet let na restitucích nedohodli, je to už dost dlouhá doba na to, aby církve majetek dostaly i bez zákona.

Podle bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové může Ústavní soud rozhodnout ve prospěch stěžovatele ve chvíli, kdy majetek nebyl zabrán podle zákonů, platných v období od roku 1948 do roku 1990, ale fakticky se ho stát násilně zmocnil. V takových případech majetek na stát nikdy nepřešel a vlastnické právo farnosti k majetku nikdy nezaniklo. „Ústavní soud proto v takových případech může vyhovět,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Eliška Wagnerová.

Žaloby církví by znejistily současné vlastníky

Pokud by církve do soudních sporů šly, chtěly by veškerý svůj původní majetek. „To by se mohlo týkat nejen lesů a zemědělské půdy, ale i budov, které se podle stávajícího návrhu zákona nemají vracet. A to nejen těch, které patří státu, ale jsou i ve vlastnictví obcí. To by pochopitelně znejistělo současné vlastníky a vedlo by to k tomu, že by do takového majetku zřejmě neinvestovali, a ten by dále chátral,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz docent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Zdeněk Koudelka.

Jednalo by se tedy i o majetek, kterého se stát postupně zbavil a za který nabízí v současném návrhu zákona například náhradní pozemky. „Při soudní cestě by se nejednalo pouze o vracení státního majetku, jak je tomu v současném návrhu zákona, a to by přineslo mnoho trpkostí, což nechceme,“ uvedl ale pro Hospodářské noviny generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Restituční spory jsou pro soudce velmi složité

Pro už tak přetížené soudy by vlna žalob znamenala takový nápor, jakým byly restituce v devadesátých letech. „A tehdy to byla zátěž opravdu velká,“ připomněl předseda Soudcovské unie Tomáš Lichovník pro HN. Zatím není jasné, zda by církve žádaly o svůj majetek najednou, nebo by se soudily o jednotlivé pozemky a budovy zvlášť. „Každopádně jsou tyto restituční spory obecně pro soudce velmi složité. Musejí vycházet ze skutků a právních norem starých desítky let,“ upozornil Tomáš Lichovník.

Osud vyrovnání státu s církvemi je tedy hodně nejasný. Pokud by sněmovna koncem roku nepřehlasovala senátní veto, musel by začít celý legislativní proces znovu. A nejspíš i za nového rozložení politických sil v zemi v případě předčasných voleb. Ale ani přehlasování senátního veta by zastánci stávající podoby zákona o vyrovnání státu s církvemi nemohli ještě slavit jako vítězství.

V cestě by stál ještě Klaus, Ústavní soud a Štrasburk  

Řada by totiž byla na prezidentu Václavu Klausovi a je velkou otázkou, zda by jeden ze svých posledních podpisů ve funkci hlavy státu přiložil právě pod tento zákon. Pokud by ho vetoval, musela by ho sněmovna následně přehlasovat. Ale ani v takovém případě by rozhodnuto stále ještě nebylo, odpůrci zákona by proti němu nejspíš bojovali dál.

„Je tady ještě Ústavní soud,“ říká pro ParlamentníListy.cz spisovatelka Lenka Procházková, která kandiduje do Senátu především proto, aby mohla ovlivňovat legislativní proces a případně podat ústavní stížnost. „A pak máme ještě Štrasburk, protože tímto zákonem by bylo ukřivděno restituentům coby fyzickým osobám, protože by neměli rovnost před zákonem,“ dodává Lenka Procházková.

Ze zákona by šly miliardy, u soudů velká neznámá

A tak hra o velké peníze může pokračovat. Podle dohody vlády s církvemi by stát od roku 2013 vyplatil postupně 59 miliard korun navýšených o inflaci. Celková částka by se tak mohla vyšplhat na 78 až 96 miliard korun. Majetek, který mají dostat, má hodnotu kolem 75 miliard. Je velkou neznámou, kolik by si církve vybojovaly u soudů v případě podávaných žalob.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

69  let dělí nejstaršího a nejmladšího zaměstnance Skupiny ČEZ

14:36 69 let dělí nejstaršího a nejmladšího zaměstnance Skupiny ČEZ

Číslo týdne