„Finanční náročnost na dopravu ponorky do Česka je ohromná. Počítá se v desítkách milionů korun," sdělil serveru ParlamentníListy.cz ředitel Vojenského historického ústavu v Praze Aleš Knížek.
Memorandum, podle něhož mělo Česko získat ponorku a jiné zajímavé exponáty z Albánie, bylo podepsáno již zkraje roku 2008. Podle tuzemských odborníků byla doprava tisícitunového plavidla na speciálním pontonu po Středozemním moři do Hamburku, pak po Labi i Vltavě do Prahy proveditelná. A to téměř vcelku.
Nyní se náročný přesun jeví jako hudba daleké budoucnosti. „Tehdy to bylo i z pohledu sponzorů reálné. Nadšení první fáze plánování přesunu však přerušila hospodářská krize. V Albánii se navíc po neštěstí při explozích ve vojenských skladech vyměnilo celé velení armády, takže ze smlouvy zatím nebylo splněno vůbec nic," doplňuje ParlamentnímListům.cz Knížek s tím, že zanedlouho se expozice vojenského muzea rozšíří alespoň o hrubou houfnici vyráběnou původně pro československou armádu, ale po obsazení Čech a Moravy v roce 1939 dodávanou Německem turecké armádě.
Rodokmen ponorky
Albánie inkriminovanou ponorku získala za režimu komunistického diktátora Envera Hodži. A to poté, kdy se tamní režim rozbratřil s nejvyšším vedením SSSR v čele s Nikitou Chruščovem. Po následné epizodě dobrých vztahů s komunistickou Čínou se Albánie definitivně uzavřela. Několik sovětských ponorek však tehdy v zemi orlů, jak se Albánii přezdívá, zůstalo a dnes reznou, včetně té Česku přislíbené, na námořní základně poblíž přístavu Vlora.
Kolos, který měl zamířit do Česka, je třídou vojenských stíhacích ponorek postavených v SSSR v době studené války. Nese sovětské označení Projekt 613, v kódu NATO jde o třídu whiskey, a byl postaven v roce 1954, přičemž sloužil až do roku 1999. V různých modifikacích jich bylo v letech 1949 - 1958 postaveno přes dvě stě. Byl vybaven dieselovým motorem a osmi torpédomety. Po přeplutí z Albánie do Prahy z něj měla vzniknout expozice studené války. V ní se počítalo i s výstavou věnovanou ponorkářům českého původu sloužícím v době Rakouska - Uherska.
Čtěte také:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
