Vondrovo ministerstvo prý vyhodilo stamiliony. Už letí žaloba

NKÚ tvrdí, že současný managament ÚVN a ministerstvo obrany (MO) věrohodným způsobem neprokázaly, proč se k úhradě nákladů soukromému partnerovi zavázaly a nevyužily tak smluvní možnost odstoupit od smlouvy z důvodu nesplnění odkládacích podmínek v dohodnutém termínu.

„Pro tento případ bylo ve smlouvě o projektu PPP uvedeno, že žádná strana nemá v případě odstoupení od smlouvy z důvodů nesplnění odkládacích podmínek nárok na vrácení jakéhokoliv plnění od druhé strany či náhradu nákladů jakéhokoliv druhu druhou stranu," tvrdí NKÚ. Podle NKÚ tudíž neexistují relevantní důvody pro zavázání se k úhradě těchto nákladů, a proto jeho úředníci nyní chystají trestní oznámení na neznámého pachatele z řad současného vedení MO.

Vláda o ničem nevěděla

Nový generální sekretář MO a ředitele sekce správy majetku MO Jan Vylita přitom na stránkách ministerstva obrany už v lednu tohoto roku tvrdil, že podle dodatku ke smlouvě český stát- pokud se rozhodne projekt nakonec nerealizovat- uhradí soukromému konsorciu PMHC (Prague Military Hospital Concession) pouze podložené náklady spojené s přípravou projektu. Na oplátku se má pak PMHC vzdát možnosti uplatňovat škodu z ušlého zisku.

Čtěte také:

„Dohodla se maximální výše náhrady ve výši 175 milionů korun. Výsledek jednání je, že máme omezená rizika pro stát v případě, že se nedohodneme na realizaci řešení," tvrdil už tehdy Vylita. Je tedy zřejmé, že tady něco nehraje.

Nelze však ani vyloučit, že nakonec bude trestní oznámení rozšířeno o podezření ze spáchání trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. Za to pachateli hrozí až osmiletý pobyt za mřížemi. Jak totiž zjistily ParlamentníListy.cz, úředníci Vondrova resortu, deptaného navíc obřími škrty, vyhodili ze svého rozpočtu kvůli odstoupení od projektu PPP staveb v pražské ÚVN dalších možná až 217 miliónů. A to jen na základě svého vlastního právního úsudku, tedy bez souhlasu nebo i vědomí vlády.

Vláda se sice tímto krokem zabývala 24. listopadu 2010, není ovšem zřejmé, zda Vondra její ostatní členy informoval, že lze projekt ukončit i bez toho, že by se konsorciu musely zaplatit jakékoliv náklady. „Podle nálezu NKÚ lze tedy konstatovat, že Vondra vládu obelhal," řekl ParlamentnímListům.cz zdroj z MO, který je s projektem PPP dobře obeznámen.

Panikářské žonglování s čísly

„O všech předchozích krocích kolem PPP přitom rozhodovala vláda vždy dopředu. My jsme tento projekt zdědili od předchozích vlád. Určitě to nebyl náš výmysl a je zvláštní, že až donedávna nezaznívaly vůči němu žádné výhrady. Naopak. Pět ministrů současné vlády pro něj opakovaně zvedalo ruku," řekl ParlamentnímListům.cz bývalý ministr obrany Martin Barták. „Bylo naší povinností, vzhledem k legislativním lhůtám, jej do určitého data předložit vládě. To, že se termín kryl s termínem voleb, bylo dáno zákonem," tvrdí Barták a pokračuje: „Úvaha o tom, že volby hrály nějakou roli, je tedy zcela nesmyslná a neopodstatněná. Vždyť Fischerova vláda měla fungovat jen do předčasných voleb do konce roku 2009. Tudíž by tento projekt PPP stejně schvalovala nová vláda, vzešlá z řádných voleb."

Téma kauza Vondra:

Podle Bartáka je tedy s ohledem na dlouhodobost celého projektu nesmyslné a panikářské tvrzení generálního sekretáře MO a ředitele sekce správy majetku MO Jana Vylity. Ten v médiích prohlásil, že by roční splátky (kolem 50 miliónů- pozn. redakce) finančně zruinovaly celou ÚVN a odůvodnil tím tak de facto údajnou nutnost odstoupení od projektu PPP. Jen pro srovnání, ÚVN má přitom podle své vlastní výroční zprávy své roční náklady více jak dvě a čtvrt miliardy korun, takže 50 miliónů pro ni tvoří poměrně bezvýznamnou položku.

„Tato argumentace a výmluvy na údajnou špatnou ekonomickou situaci ÚVN mi přijdou až neprofesionální. Krom toho, případné splátky, navíc částečně sanované ministerstvem financí téměř 35 milióny korun, by státu nabíhaly až s několikaletým odkladem," říká Barták.

Reakce Ministerstva obrany:

Ministerstvo obrany sledovalo při ukončení projektu PPP jediný cíl. Co nejvíce eliminovat případné škody, které by státu v souvislosti s tímto zbytečným projektem vznikly. Proto jsme zamezili realizaci vysoce nákladného projektu, za který by za 25 let stát a daňoví poplatníci zaplatili bezmála 6,5 miliardy Kč. Na rozdíl od jiných projektů z minulosti jsme přijatým řešením zabránili případným arbitrážím.

Autor operuje s tvrzením NKÚ, že smlouvu bylo možné ukončit bez jakéhokoliv finančního plnění pro druhou stranu. Od loňského jara ale existuje řada indicií, že mezinárodní arbitráž v celé věci reálně hrozila. Jedná se například o varování společnosti Deloitte, která byla členem poradenského konsorcia ÚVN, nebo o stanoviska Ministerstva financí. Existuje vyjádření oddělení pro mezinárodní spory a zahraniční pohledávky MF, že v případě neuzavření dodatku ke smlouvě týkajícího se kompenzací dosud vynaložených nákladů existuje vysoké riziko, že konsorcium PMHC zahájí mezinárodní arbitráž proti ČR z titulu zmaření své investice. V jiném stanovisku poradce ministra financí je uvedeno, že platí doporučení nalézt dohodu a nejít cestou sporu, jelikož riziko případné prohry v mezinárodní arbitráži je reálné.

Nutno podotknout, že výše uvedené materiály dostali kontroloři NKÚ k dispozici, přesto vznikl podstatný rozpor mezi zněním Kontrolního protokolu a informacemi, které NKÚ zveřejnil v Kontrolním závěru a tiskové zprávě. Jménem ředitele ÚVN jsme proto odeslali prezidentovi NKÚ podnět k prošetření rozporů mezi jednotlivými závěry jeho úřadu. Přestože na tuto skutečnost tiskové orgány resortu obrany již opakovaně reagovaly, Petr Blahuš si toho zřejmě nevšiml, nepožádal ani o vyjádření ministerstva při přípravě článku.

V článku autor dále uvádí informaci, že kvůli odstoupení od projektu „vyhodili" úředníci MO 217 milionů korun. Jaká je realita? V případě PMHC se jedná o částku 143 milionů korun, společně s náklady MO a ÚVN na právní a poradenské služby potom o celkovou částku 186 milionů korun.

Zcela zavádějící je informace označená jako redakční poznámka, že roční splátky PPP projektu by činily 50 milionů korun, což je při ročních nákladech ÚVN ve výši 2,25 miliardy zanedbatelná částka. Realita? Splátky projektu by po dobu 25 let činily 220 milionů ročně. Roční náklady ÚVN tvoří z více než 50 procent mandatorní výdaje, tedy platy lékařů, sester a dalších zaměstnanců. Zbývající část peněz pokrývá provoz, údržbu, ale i investice do obnovy lékařského vybavení. Pokud by z této cca miliardy korun pětina každý rok odešla jako splátka PPP, mělo by to jednoznačně negativní dopady na kvalitu poskytované péče.

Závěrem lze konstatovat jediné. Stejně jako NKÚ se domníváme, že projekt PPP měl být ukončen již dávno dříve. Bohužel, dřívější vedení ministerstva obrany a UVN dovedlo projekt PPP až ke schválení smlouvy vládou ČR v květnu roku 2010 a nevyužilo možnost ho ukončit již ve fázi příprav a soutěžního dialogu. Možnost mnohem efektivnější a logickou.

Jan Pejšek, tiskový mluvčí MO