„Operace se zdařila, evropský pacient zemřel,“ komentuje zákrok EU Markéta Šichtařová. Vklady nad 100 tisíc eur byly v nejproblémovější kyperské bance z 80 procent zestátněny. Ke zbývajícím 20 procentům se jejich majitelé mají dostat až za pár let, pokud k tomu vůbec dojde. Kypřané si navíc nesmí denně vybrat víc než 300 eur a jsou omezeny převody peněz do zahraničí.

Podle Šichtařové toto vše dokládá, že evropská měnová unie zvaná eurozóna je fikce, neboť jedním z hlavních principů měnové unie je volný pohyb kapitálu a to pro Kypr neplatí. Podle ní Kypr již fakticky není v eurozóně.

Rozpad eurozóny

„Pokud si s německými eury můžete koupit francouzský sýr a nechat si ho poslat poštou, ale s kyperskými totéž udělat nemůžete, pak německé euro nerovná se kyperské euro. Německé euro je jaksi hodnotnější, protože si za něj můžete koupit víc. A nepochybuji, že kdyby dneska někdo přijel na Kypr s kufrem plným papírových dolarů, vystrašení Kypřané, kteří nejsou schopni vydolovat z bank svůj majetek, by byli ochotni platit za dolary o něco víc kyperských eur než Němci. Pokud je ale německé euro hodnotnější než kyperské euro, pak už to není jedna měna, pak jsou to měny dvě. Ale jestli tedy Kypr tímto má jinou měnu než zbytek eurozóny, totiž kyperské euro, pak se tímto technicky vzato od eurozóny odloučil a eurozóna má už jen 16 plnohodnotných členů. Tak dlouho se eurozóna bála svého rozpadu, až se k němu dopracovala,“ upozorňuje ekonomka.

Šichtařová shrnuje, jak to v eurozóně v realitě vlastně „funguje“: „Dostane-li se některá země do potíží, provede se operace. Výsledkem operace je zestátnění úspor v bankách, omezení výběru těch úspor, které zestátněny nejsou, finanční odstřižení od zahraničí, nemožnost nákupu zahraničního zboží, likvidace hlavních odvětví, na kterých ekonomika stojí, likvidace mezinárodní pověsti a díky tomu znemožnění financování se na finančních trzích a výroba hluboké recese. Operace se povedla, zbytek eurozóny je zachráněn, kyperská ekonomiky zemřela. A zbytek eurozóny si ještě užitečně nacvičil, jak operovat, až přijde bída na ekonomiky větší. Třeba na Slovinsko či Itálii. No neměl by snad Kypr levnější svůj bankrot neodkládat na později a zbankrotovat hned?“

Není jistota, že vlády neznárodní vklady v jiných zemích

Ekonom Institutu Václava Klause Marek Loužek míní, že situace v bankovním sektoru je v České republice stabilnější než v dalších zemích EU, nicméně kyperské „řešení“ je nebezpečný precedens a nervozita a nejistota se může šířit a šíří i k nám. Občané si tak nemohou být zcela jisti, zda nějaká vláda v budoucnu také nevyvlastní část jejich vkladů.