„V recesi nepadá cena energií jen hlupákům,“ prohlásil na adresu evropských zemí analytik Aleš Michl, když upozornil, že břidlice nebyla jako hlavní v energetické koncepci USA a nevyrostla na subvencích z daní. Revoluci s břidlicovým plynem ve Spojených státech a Kanadě odstartovaly malé a střední společnosti, nikoli ouřadové, řekl ParlamentnímListům.cz ekonom. „Takže to naše věčné čekání, až někdo nahoře něco rozhodne, čekání na to, až stát něco pěkně zadotuje, je postavené na hlavu,“ dodal Michl.

Dostavba Temelína se nevyplatí

„Až se sem začne plyn dovážet, nebo najdou-li se naleziště v Evropě, na Sibiři nebo v Číně, pak trh čeká něco podobného jako v USA. Pak racionalista zavelí, že ČEZ oddálí dostavbu Temelína, podobně jako se teď v USA oddalují jaderné projekty a masivně se investuje do plynu,“ poznamenal Michl. Uznává, že břidlicový plyn nenahradí všechny zdroje, i jeho cena může jít časem nahoru.

„Jádro je a bude dál důležité, ale teď se prostě dostavba Temelína nevyplatí. Pokud sledujeme myšlení našich politiků, pak ministr Kalousek je v tomhle rozumnější, přemýšlející, naopak premiérovi Nečasovi to zatím nedošlo,“ pochválil ministra financí Miroslava Kalouska, který se postavil proti dostavbě Temelína, na rozdíl od premiéra Petra Nečase.

Evropa je za hlupáka

Podle ekonoma Aleše Michla je „Evropa za hlupáka“. „Všechny koncepce z Bruselu, podpory, povolenky a další hlouposti jsou teď na …,“ prohlásil. Dodává, že by úředníci měli jít raději kopat propojení plynovodů a vůbec celé energetiky, protože distribuce je totálně drahá. „Máme drahou energii a emise jdou nahoru. Tohle brzdí ekonomiku. Naopak v Americe jsou levné zdroje, což je ten nejlepší nakopávací mechanismus k růstu,“ konstatuje ekonom.

Dlouhodobé plány nemají smysl

Na nedávném summitu Evropské unie už dali někteří evropští lídři najevo, že ve svých energetických politikách počítají i se „zázračnými“ řešeními, jako je těžba břidlicového plynu. Není divu. Mnohé členské státy EU se potýkají s vysokými cenami elektřiny a průmysl pláče, že ztrácí konkurenceschopnost kvůli drahé energii související s evropským bojem za ochranu klimatu. Publicista a politolog Alexander Tomský tvrdí, že představa, že energie z obnovitelných zdrojů nahradí využití zásob neobnovitelných, se ukázala aspoň ve střednědobém rozmezí mylná. „Co bude za sto dvě stě let, nevíme, a proto je lepší věřit v optimistický scénář lidské inovace, který tak zázračně platí už pět století a … neplánovat. Dlouhodobé plány smysl nemají,“ napsal v článku v Lidových novinách.

O zrušení moratoria na těžbu břidlicového plynu se zatím neuvažuje

Evropa je rozpolcena. Názory na těžbu se liší a sahají od úplného zákazu až po kontrolovanou těžbu při dodržování přísných pravidel. Předseda Evropské rady Herman van Rompuy uvedl, že některé státy by mohly konvenční i nekonvenční zdroje na svém území rozvíjet. „Ano, týká se to břidlicového plynu, který by se mohl stát součástí energetického mixu některých zemí,“ řekl šéf Evropské rady. A o těžbě břidlicového plynu už některé země uvažují nebo ho podporují, jako například Polsko, Rumunsko a Velká Británie.

Britský premiér David Cameron je dokonce přesvědčen, že by Evropa mohla mít až tři čtvrtiny „břidlicového potenciálu“ jaký mají USA. I Německo, které zavádí novou energetickou koncepci bez jádra, o těžbě přemýšlí, protože vytěžení zásob břidlicového plynu by mu zajistilo soběstačnost v zásobování na třináct let. Ale český premiér Petr Nečas prohlásil, že v Česku se zatím o zrušení moratoria na metodu hydraulického štěpení, což je metoda, při které se plyn z břidlice těží, neuvažuje, protože nejdřív je prý nutné přijmout potřebnou legislativu.