„Jestlipak víte, že družstva fungovala u nás již v době Rakousko-Uherska, i za první republiky? Původně bylo družstvem pražské Národní divadlo, pražská zoologická zahrada či třeba Posázavský Pacifik. Je tedy k čemu se vracet,“ řekla na úvod ParlamentnímListům.cz Ilona Švihlíková.

Připomněla, že prospěšnost družstev pochopil zcela zřetelně i Evropský parlament, a proto vydal závazný dokument pro všech nyní již 28 zemí Evropské unie. „Z něho vyplývá, že je třeba podporovat družstevnictví. V rámci Visegrádské čtyřky proto byl spuštěn letos v září projekt, který se bude zabývat zkoumáním podmínek, ale také například porovnáváním legislativ států a případného tlaku na to, aby se jednotlivé legislativy upravily pro to, aby byly vytvořeny podmínky pro rozvoj družstevnictví,“ popsala dál Švihlíková.

Družstva jsou nejvíce odolná krizi

Podle ní nyní chybí například v Česku legislativa, která by pomáhala zakládání družstev ve finančnictví.

„Družstva se totiž prokázala i v době krize nejlepší odolností vůči výkyvům a pádům s krizí spojeným. A samozřejmě je nutné dodat, že nemluvíme jen o družstvech zemědělských či bytových, ale finančních, výrobních. Zatímco jiné firmy mají velké problémy, v těžkém ekonomickém období, pokud jsou ty druhé ve správě zaměstnanců, jsou výrazně odolnější. Když se podíváme do Spojených států amerických, kdy v době krize měly problémy i největší bankovní ústavy, družstevní záložny byly stabilní, těch se to nedotklo. Podstatné na tom celém je totiž to, že družstva nepodnikají pro zisk, ale pro své členy. A podnikají v rámci obcí, kde se všichni znají a kde jsou také přirozené motivy k tomu, aby se udržela. Pomoci to může i ve vytváření dalších pracovních míst,“ vysvětlila ekonomka.

I proto se s iniciativou Zdola snaží nyní o zakládání takzvaných družstevních inkubátorů a podporu inovací.

„Je to totiž  jednoznačná sociální páteř. Jednáme proto s Družstevní asociací ČR, byli jsme také v kontaktu se sociálními demokraty. U některých jednotlivců jsme podporu našli, ale jak říkám, šlo o jednotlivce. Proto doufáme, že spolupráce na toto téma se zemanovci bude lepší,“ uzavřela Švihlíková.

A co lze třeba na stránkách AKORNu a Iniciativy Zdola o této myšlence ještě číst?

Aktuální pozice občanských sdružení nás nabádá k vyšší vzájemné propojenosti a informovanosti. Mluvím nyní hlavně o situaci po volbách do krajů a Senátu, kde jasně zvítězila levice, což dává šanci řešit ekonomické problémy hlavně krajů demokraticko-družstevní cestou například při zakládání obecních společností, neboť obce mají ústavní právo založit si podniky, které potřebují pro své fungování.