Saldo státního přebytku dosáhlo v únoru přebytku "jen" 22,6 miliardy korun. Za stejné období roku 2014 to přitom bylo o 27,5 miliardy více. Vybírá tedy ministr financí Babiš špatně daně?

To zatím nelze říci. Z letošních čísel za plnění státního rozpočtu nelze vyvozovat jakékoli dalekosáhlejší závěry, byť se na první pohled může zdát, že daňový výběr se buď zhoršuje, nebo ekonomika opět zpomaluje, pročež se na daních vybírá méně. Existují dva zásadní důvody, proč zatím nelze črtat pesimistické scénáře.

Jaké?

Zaprvé, v prvních měsících letošního roku působí v oblasti příjmů státního rozpočtu hned několikerá zkreslení, která v loňském roce nebyla přítomna či nebyla přítomna v takové míře. Samo Ministerstvo financí uvádí, s čímž lze souhlasit, že "meziroční pokles přebytku je způsoben mimořádnými vlivy – předzásobením tabákovými výrobky, zadrženými odpočty DPH a příjmem z aukcí kmitočtů pro LTE v únoru loňského roku“.

A ten druhý důvod?

Pohled na data za uplynulá léta, konkrétně na data od roku 2005, napovídá, že loňský rok – rok, s nímž se letos porovnáváme – byl poměrně výjimečný, poměrně příznivý. Saldo státního rozpočtu vykázalo kladné hodnoty v pěti ze šesti měsíců loňského prvního pololetí a do záporného pásma se trvale dostalo až v posledních pěti měsících roku. To je úkaz v uplynulé době docela ojedinělý. Vždyť posledním rokem, v němž počet měsíců s kladným saldem dosáhl alespoň šesti, byl rok 2007, tedy poslední rok před propuknutím světové finanční krize. Jinými slovy, ačkoli Babiš nečelí dopadům finanční krize tak intenzivně jako jeho předchůdci, zatím určitě nelze říci, že by hospodařil hůře než oni.

Takže tím ale říkáte, že Babiš je sice v lepší pozici než jeho předchůdci, ale výsledky tomu zatím moc neodpovídají?

Babiš se ve svém úřadu ocitl do značné míry právě i díky předvolebnímu slibu razantního zlepšení výběru daní. Vyvolal velká očekávání. Z letošních dosavadních čísel se zatím na první pohled opravdu zdá, že výběr nejen nezlepšil, ale naopak ještě zhoršil. Takto si to může vyložit veřejnost. Nebo to takto mohou interpretovat Babišovi političtí oponenti. Já bych ovšem zatím na tuto hru nenaskakoval, s poukazem na to, co jsem již uvedl. Z výsledků za pouhé dva měsíce roku prostě objektivně žádný hlubší závěr vyvodit nelze, i kdybychom se na hlavu stavěli. Pokud výsledky nebudou dobré po již relevantní počet měsíců, budu ovšem první, kdo ministra financí přestane takto hájit a bude se kriticky a hlasitě ptát po příčinách.

Obáváte se, že této kritiky bude nakonec opravdu třeba?

Pokud zohledníme ony zmíněné dva důvody současného stavu a pokud budeme celkem realisticky předpokládat, že meziroční pokles je dán vskutku spíše jednorázovými, přechodnými faktory, pak dosud zveřejněná letošní čísla nezavdávají příliš důvod ke znepokojení.

Jak podle vás dopadne hospodaření státu na konci roku?

To je nyní obtížné říci. Nelze však zapomínat na to, že za celý loňský rok skončil rozpočet s pasivním saldem čítajícím 77,8 miliardy korun, a to při rozpočtovaném schodku 112 miliard. Předloni zase vykázal závěrečný účet minus 81,3 miliardy při rozpočtovaném deficitu sto miliard korun. Na letošní rok je opět rozpočtován deficit sto miliard korun. Fakt, že únorový údaj k plnění rozpočtu poněkud zaostává za únorovými výsledky roku 2014, zatím vůbec nesignalizuje ani to, že by rozpočtovaný schodek nemusel být opět poměrně výrazně "podstřelen“. I když pravděpodobnost tohoto "podstřelení“ – které může kladně působit na vnímání veřejných financí České republiky z hlediska globálních investorů a ratingových agentur – je letos zatím evidentně nižší než loni. To je v tuto chvíli zatím jediný závěr, který lze zodpovědně pronést.

Odkud se vlastně bere ten velký rozdíl mezi rozpočtovanými výdaji a těmi skutečně realizovanými?

Nejde o nic zcela nového. Jak jsem řekl, nadhodnocení výdajů charakterizovalo už třeba rozpočet na rok 2013, který sestavovala ještě Nečasova vláda. Dlouho se tradovalo, že jediným ekonomickým expertem v České republice, který umí sestavit státní rozpočet, je Eduard Janota. Nabízí se tak otázka, zda citelný rozdíl mezi rozpočtovanými čísly a výslednou realitou není primárně odrazem toho, že po Janotově smrti v roce 2011 tu expert jeho kalibru chybí.