Ekonomka Ilona Švihlíková, známá kritikou nabubřelosti oligarchů, jednání elit i varováním před celkovou krizí společnosti, na kterou nejsme připraveni, teď na svou předchozí tvorbu navazuje knihou, kde předkládá další alarmující argumenty popisující její náhled na, dle jejího názoru, gradující bitvu mezi kapitálem a prací. V úryvku, který mají ParlamentníListy.cz k dispozici, upozorňuje na poměr mezd na HDP, tedy tzv. wage share. „Právě v 70. letech wage share ve vyspělých zemích vrcholí a dále už jen klesá,“ konstatuje také autorka. Vysvětlením situace se zabývala Mezinárodní organizace práce, která se zaměřila na čtyři faktory: technologický pokrok, globalizaci obchodu, rozvoj financializace a pokles síly odborů. Tyto důvody Švihlíková podrobně rozebírá.

Autorka zdůrazňuje v ukázce, kterou ParlamentnímListům.cz poskytla, vliv nevyváženosti exportu v intencích eurozóny s odkazem na Německo. Osloví i její tvrzení, že sociální stát byl pro kapitál jen dočasným, nikoliv trvalým kompromisem. „Konsenzus mezi prací a kapitálem skončil a s ním je drcen i sociální stát, neboť kapitál tento konsenzus nepotřebuje,“ uvádí autorka. Švihlíková také konstatuje, že celosvětově je tomuto tématu věnována velká pozornost, v České republice zůstává ale na okraji zájmu. Už sám název knihy „Přelom: Od velké recese k velké transformaci" naznačuje, že se čtenář může, jak se dá od Švihlíkové očekávat, těšit na fundované, ale také provokativní závěry.

Ukázka z knihy Ilony Švihlíkové: 

Knihu si můžete objednat ZDE.

Ve vyspělých zemích od 70. let klesá tzv. wage share neboli poměr mezd na HDP. Právě wage share je oním ukazatelem, který velmi dobře demonstruje bitvu mezi kapitálem a prací – mezi tím, který z těchto dvou faktorů si uzme více přidané hodnoty. Není v kontextu výše uvedeného jistě překvapivé, že právě v 70. letech wage share ve vyspělých zemích vrcholí a dále už jen klesá. Na rozdíl od ČR, kde je toto téma na okraji zájmu a de facto neznámé, se mu celosvětově věnuje velká pozornost. ILO ve Wage Report 2012/2013 uvádí značné množství analýz a studií, které se zabývají vysvětlením klesajícího wage share od 70. let. ILO se zaměřilo na čtyři faktory, jejichž relevanci zkoumalo: technologický pokrok, globalizaci obchodu, rozvoj financializace a pokles síly odborů. Dochází ve svých modelech k závěru, že největším problémem je financializace. Podle modelů ILO je financializace zodpovědná téměř z poloviny za pokles wage share. Pozoruhodná jsou zjištění týkající se technologií. Zatímco ve vyspělých zemích mají vliv na pokles wage share (jsou tedy pracovně úsporné), v zemích rozvíjejících se tomu tak není. Zde technologie působí pozitivně, mají vliv na růst wage share. Jasně se tedy ukazuje, že jsou v jiné fázi cyklu, rozvojové a rozvíjející země jsou opožděny za vyspělými. Řeší tedy jiné problémy, což je limitujícím faktorem u přejímání inspirace z těchto zemí. Poslední studie OECD Employment Outlook 2012 došla k závěru, že hlavním faktorem poklesu wage share ve vyspělých zemí v období 1990–2007 je technologická změna a kapitálová akumulace. Podle OECD tyto faktory zodpovídají až za 80 % poklesu wage share uvnitř odvětví.