Česká ekonomika vykázala podle posledních zveřejněných údajů ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku meziroční pokles HDP o 1,7 procenta, průmyslová výroba v únoru klesla meziročně o 5,7 procenta, březnová míra inflace činila 2,8 procenta a nezaměstnanost ke konci března byla 8 procent. Co těmto údajům jako makroekonom říkáte?
Dívám se na ně pozitivně, protože jsme v NERVu pracovali i s pesimističtějším scénářem. To znamená, že čeští politici i čeští ekonomové byli připraveni řešit i silnější dopady hospodářského cyklu na českou ekonomiku. To, že čísla jsou taková, jaká jsou, považuji za výsledek vývoje, který byl predikován a na který jsme byli připraveni. Ale je třeba konstatovat, že proces opuštění hospodářské krize bude delší, než se původně čekalo.
Čekal jsem větší oživení v souvislosti s podzimními volbami v Německu, ale je zřejmé, že německá vládní koalice si bude muset zabezpečit hlasy voličů jinak než díky ekonomickým ukazatelům. Vývoj v Německu je klíčovým faktorem určujícím základní parametry našeho makroekonomického vývoje. Tím mám na mysli tempo ekonomického růstu a míru nezaměstnanosti.
Vláda Petra Nečase se od začátku své existence prohlašovala za vládu rozpočtové odpovědnosti a většina ekonomů jí zpočátku tleskala. Po třech letech už jsou kritičtější. Jak hodnotíte ekonomické kroky vlády během téměř tří let?
Co se týká rozpočtové odpovědnosti, tak vláda dostála svým předvolebním slibům. Možná je dokonce rozpočtově víc odpovědná, než je ekonomicky racionální. Přebytky, které se nyní objevily na účtu státního rozpočtu, vyvolávají vzhledem k tempu ekonomického růstu mnoho otazníků. To znamená, zdali by nebylo lepší, aby volné finanční prostředky, které se někomu odnímají, nezůstaly u těch, co je vytvářejí.
Tyto subjekty by s nimi, ať už podnikají, resp. investují nebo je spotřebovávají či spoří, zacházely racionálněji, což by vedlo k větší hospodářské aktivitě. Domnívám se, že vláda iniciuje využití i volných finančních prostředků, které jsou dlouhodobě na účtech firem se státní účastí tak, aby tyto prostředky byly použity produktivně a mohly pomoci ekonomickému růstu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník