„Piráti varují podnikatele před chystající se křížovou výpravou agentů BSA a doporučují malým firmám, aby přešly na využívání svobodného software, čímž se vyhnou jakýmkoliv problémům s dráby a udavači korporací, které ani nejsou schopny svým klientům zajistit soukromí jejich osobních údajů před lačným pohledem zpravodajských služeb,“ píše se ve vyjádření Pirátské strany. Jde o reakci na středeční vyhlášení The Software Alliance (BSA), tedy asociace zabývající se prosazováním ochrany práv duševního vlastnictví v softwarovém průmyslu, programu placených lovců pirátů. O co jde?

Peníze pro lovce pirátů

Čeští zástupci světové asociace, jejímiž tuzemskými členy jsou třeba Microsoft, Adobe, Apple a další, dnes přišli v kině Mat s novým protipirátským programem. Spočívá v tom, že jakýkoliv informátor, jenž odhalí a usvědčí osoby či firmy, které užívají nelegální software, dostane podle výše škody za své informace zaplaceno. Půjde o deset procent z uhrazené náhrady škody. Ta se v průměru pohybuje okolo tří set tisíc, ale často přesáhne i milion korun. „Průměrná odměna za dopadení pirátů tak může činit tři sta až sto tisíc korun,“ vypočetl mluvčí BSA Jan Hlaváč.

Organizace BSA si od toho slibuje odhalení velkých případů pirátství ve firmách a eliminaci anonymních oznámení. Odměna by měla být kompenzací vloženého času a úsilí. Oznamovatel jen vyplní formulář s informacemi potřebnými k podání trestního oznámení či žaloby, poskytne na sebe kontakt a bude s BSA na případu spolupracovat, třeba i svědčit u soudu.

Piráti mluví o bonzácích

Na to hned zareagovala Pirátská strana, která varuje před vybízením běžných obyvatel k udávání svých spoluobčanů, tedy před praktikami BSA. Tato organizace má podle Pirátské strany za cíl vytvořit systém odměn pro bonzáky, kteří přivedou BSA na stopu nelegálně využívaného software. Jde prý o zisky nadnárodních korporací, které svými produkty šmírují své klienty, jak bylo ukázáno v uniklých informacích o projektu PRISM, při němž americká vláda špehovala uživatele internetu po celém světě. Informace o něm vynesl bývalý technik amerických tajných služeb Edward Snowden a nyní usiluje o politický azyl mimo USA, protože ve své domovině nevidí právo na spravedlivý soud.

„To je věc určité úrovně morálního vědomí, kdy člověk umí rozlišit, kdy je potřeba něco ohlásit, aby bylo zabráněno poškození, ublížení někomu, kdo se nedokáže sám účinně bránit. Přepadení, zneužívání, okradení stařenky, rozkradení materiálu na stavbu domova důchodců, trafiky pro politiky a další podobné případy. Ale nabízet prachy za udávání, navíc v případě, že škoda je naprosto pofidérní, je podstatně horší, než domnělý přestupek sám,“ vyjádřila své překvapení nad praktikami BSA místopředsedkyně Pirátské strany Lenka Matoušková.

Bývalý předseda Pirátské strany Ivan Bartoš to také bere jako výzvu k práskání. „BSA prohrálo před lety soud, když to rozjelo proti firmě Mironet. Zaměstnancům tam byly zabaveny počítače. Firma vyhrála i žalobu o ušlý zisk, protože nebylo nic prokázáno a tím pádem se BSA stáhla. V Česku funguje tak, že je zde její mluvčí, pan Hlaváč. Nemají žádnou právní subjektivitu, ale jednou za čas obešlou firmy buzeračním mailem, aby prokázaly platnost svého software a to je vše,“ sdělil s tím, že kvůli tomu bere BSA peníze za činnost od smluvních partnerů. Současné vyzvání pro lovce pirátů bude podle něj hlavně nahrávat nekalému konkurenčnímu boji soupeřících firem.

Z pohledu BSA  

Tuzemský mluvčí BSA Jan Hlaváč potvrdil, že v Česku organizace nemá právní subjektivitu, ale o případu firmy Mironet prý nic neví. „Právní subjektivitu nepotřebujeme. Máme mandát od centrály BSA pro Evropu v Londýně a také máme zde k dispozici právní kancelář, kterou zastupuje Martin Voborník. Právě on jedná s lokálními členy BSA jako Adobe či Microsoft. Osobně organizuji podobné kampaně a starám se o prevenci,“ sdělil pro ParlamentníListy.cz Hlaváč.

Podle něj výzva k placenému odhalování pirátů žádným špiclováním není. „Kdyby vám někdo kradl auto, soused tomu zabránil a nahlásil to, tak by asi málokdo řešil jeho důvody. Rádi bychom, aby lidé nahlašovali případy pirátství jako případy krádeží aut, ale to se neděje. Mnozí přistupují k software, jako k něčemu, co žádnou hodnotu nemá. Proto jsme přistoupili k systému odměn,“ rozvedl s tím, že právě kampaně a prevence slouží k tomu, aby menší firmy měly čas na legalizaci svého softwarového vybavení.

S piráty nelze diskutovat

Podle něj jsou vyjádření Pirátské strany v době, kdy valná většina vzdělaných lidí vytváří duševní vlastnictví, nepochopitelná. „Tvrdit, že vše by mělo být zadarmo, je nesmysl. Kdyby bylo duševní vlastnictví v okamžiku svého vytvoření zdarma, tak by současné obchodní modely zkolabovaly. A oni nenabízí žádnou jinou alternativu,“ řekl a upozornil na případ, kdy se člen Pirátské strany živí vytvářením duševního vlastnictví, ale nedokáže odpovědět na otázku, jak by se mu líbila nulová výplata. Pirátská strana by se prý měla změnit v konstruktivní opozici v debatě o autorských právech, což se dodnes neděje.

V Česku se podle posledních měření BSA užívá pětatřicet procent software, jehož komerční hodnota činí zhruba 3,8 miliardy korun, nelegálně. „To znamená, že každý třetí program je pirátský. Nejvíce se kradou operační systémy a kancelářské aplikace, antivirové programy, software pro grafiky a projektanty, ale i hry,“ dodal ParlamentnímListům.cz Hlaváč. Nejvíce případů je registrováno ve firmách, v nichž pracuje deset až sto zaměstnanců. Nicméně míra pirátství je u nás menší než na Slovensku, v Polsku a dokonce i v některých jižních zemích Evropy.