Přednášku uspořádala Katedra evropské integrace ve spolupráci s Evropským hnutím v ČR. „Ekonomika roste pomaleji než dřív, protože lidé se začali oddlužovat. Lidé se pořád budou zadlužovat, ale ne tak rychle jako dřív. Politik s tím nic nezmůže. Tento proces trvá tak pět, deset let,“ řekl úvodem Michl.

Firmy mají přebytek peněz a hromadí se v bankovním sektoru

Ekonomové jsou teď podle něj postaveni před situaci, s níž se dosud nesetkali. „V České republice máme dvě hospodářské politiky. Máme vládu a centrální banku. Když se něco semele, třeba válka, centrální banky snižují úrokové sazby, které jsou ale v současné době u dna. Když během příštích let něco přijde, tak politika už není schopna reagovat, jak byla zvyklá v minulém tisíciletí,“ řekl ekonom.

Problém se ale ještě dle Michla násobí tím, že je tu rozpočtová vládní politika. „Když jdeme do háje, tak deficit jde většinou do minusu, vláda se zadlužuje a snaží se ekonomicky pomoci. Buď si hraje na liberálnější, nebo socialistickou. Zadlužení je nejvyšší od druhé světové války a Napoleona. I tato politika má strašně moc vystřílených nábojů. Dluh nejde donekonečna nafukovat,“ prohlásil.

„Sazby jsou na nule, dluh na maximu, akcie na maximu a do toho ještě vstupují dluhopisy, které jsou na historickém maximu také. Firmy mají přebytek peněz. Přebytek vede k tomu, že peníze se ukládají u bank, a ty je dávají do dluhopisů. Je strašně málo úvěrových projektů. Ekonomika, která roste pomalu, nechce tolik úvěrů. A podniky buď mají peníze a nechtějí úvěr, nebo nemají peníze, chtějí úvěr, ale nemají dobrý projekt. Na tomto trendu se svět zastavil. Hotovost se hromadí v bankovním sektoru a nikdo vlastně neví, co to může přinést,“ zamyslel se Michl.

„Snížili jsme úrokové sazby u hypoték na historické minimum kolem tří procent. A lidé si stejně nepůjčují tolik, jako když byly sazby na šesti procentech. Tento efekt způsobil, že ekonomika se prostě zastavila,“ konstatoval analytik a ekonom Raiffeisenbank. Zároveň připomněl, že v nerostoucí ekonomice firmy nenabírají nové zaměstnance.

HDP rostl vždy po válce

Poté uvedl, že historicky rostl hrubý domácí produkt vždy po válce, kdy se začalo investovat. Dodal, že ve čtrnáctém století, když byl v Evropě mor a třetina lidí zemřela, výrazně narostly platy. Dnes je podle něj velký rozdíl v tom, že ekonomiky jsou orientovány horizontálně, kdežto dříve byly orientovány vertikálně. To znamená, že například Škoda může generovat peníze z Číny v případě, že naše ekonomika není v dobré kondici.

Rusové jsou v háji

Následovala diskuse. V ní byla nejprve řeč o ruské ekonomické krizi, k níž Michl poznamenal, že Rusové konvertují k dolaru. „Přitom USA je více zadlužená než Rusko,“ podivoval se ekonom. Podle něj tím oslabuje kurz rublu, který musí Rusko kupovat a prodávat dolary, které má v omezeném množství. „Rusko má třetí největší devizové rezervy na světě. V současnosti to vypadá, že mají rok a půl na to, aby krizi ustáli, ale dolary jednou mohou dojít. Když máte ekonomiku, která potřebuje dolary na to, aby financovala své podniky, a zároveň oslabuje kurz a není přítok dolarů, protože je nízká cena ropy, tak buď vám komodita půjde nahoru, což se teď nečeká, anebo dolary někde musíte sehnat. A blbé je, že jim nikdo nechce půjčit kvůli sankcím. Jsou v háji. Jediná možnost je, že se nějak mezinárodně dohodnou během příštího roku a udělají koordinovanou akci, aby zastavili pád rublu,“ řekl dále Michl.

Pak přišel další dotaz. „Česká republika byla ohrožena deflací, eurozóna je také v podstatě ohrožena deflací, není právě teď ten správný čas k realizaci expanzivní monetární politiky?“ tázal se jeden ze studentů. „Měnová politika je teď historicky nejvíce expanzivní. Peníze se tisknou, ale nejsou mezi lidmi. Můj děda nemá o padesát procent vyšší důchod. Peníze se kumulují ve finančním sektoru, ale nejdou do reálné ekonomiky. Nestaví se, investice nejsou a lidé neutrácejí tolik jako dřív. Nenavýšili spotřebu, protože důchody ani platy tolik nevzrostly,“ reagoval Michl.

Vláda by mohla dát každému šek na sto tisíc

A poté přišel s nápadem na expanzivnější politiku. „Vláda by mohla natisknout šeky a každému z vás dát šek na sto tisíc. V Japonsku to takto zkoušeli rozběhnout, ale lidé začali spořit. Takže na takovém šeku by ještě muselo být napsáno: Utrať to do měsíce, jinak ti to propadne. Když by to lidé utratili, zvýšily by se ceny, za nějakou dobu by to vyšumělo a byli bychom před tím samým problémem. Penězi to už vyřešit nejde, protože je jich dost,“ dodal Michl.

Následně hovořil o třech znacích, které vedly k zániku civilizací. „Civilizace historicky vždy dojela na růst byrokracie, růst státu. Aby stát zaplatil svou administrativu, začne zvyšovat daně. Do těchto dvou efektů přišlo třeba období sucha nebo nájezd kočovníků, válka. Pak se civilizace rozložila a vznikla nová,“ uvedl.

Otočí se dějiny, Čína zase bude ekonomikou číslo jedna

Na závěr přišel s prognózou globálního ekonomického vývoje. „Otočí se dějiny, jako to bylo do počátku devatenáctého století, kdy Čína s Indií byly ekonomikami číslo jedna a Západ byl dole. Pak přišla první a druhá průmyslová revoluce a Západ se vyšvihl,“ řekl s tím, že Čína bude chtít dále růst. „Ekonomika si s tím vždy poradila. Zase možná přijde nějaká pohroma, válka. Jak si ale poradí s přebytky cashe, nulových úroků a rekordních akcií, si vůbec nedokážu představit,“ řekl Michl téměř závěrem. Poté byla ještě řeč o intervenci ČNB, která měla podle ekonoma pozitivní vliv na českou ekonomiku. Asi po hodině a půl přednáška za potlesku studentů skončila.

• Další reportáže ČTĚTE ZDE.