Deníku MfD se podařilo získat smlouvu řešící portugalský kontrakt na Pandury, kterou prý nemělo k dispozici ani české ministerstvo obrany. Reportér Janek Kroupa, sledující kauzu Pandury dlouhodobě, z ní prý s pomocí experta přes vojenskou techniku zjistil, že zatímco zprůměrovaná cena českého stroje činí 135 milionů korun, portugalský "průměr" je o sto milionů levnější. Ale právě o silně zavádějící metodiku průměrné ceny jednoho kusu v celé záležitosti jde, tvrdí v reakci na Kroupův článek bývalé špičky českého ministerstva obrany.

"Narozdíl od nich mám k dispozici portugalskou smlouvu. Z ní například vyplývá, že Portugalci nakoupili nejdražší možnou verzi, 120 mm minomet. Té mají 33 z 260 kusů. To je třetina všech českých Pandurů. ČR ji nezavádí, protože byla příliš drahá. Matematika ministerstva obrany prostě nefunguje. Ve zprůměrování portugalských 260 kusů je i nejdražší možná verze která existuje, minometná, a přesto jsou jejich Pandury levnější," tvrdí Kroupa.

• SLEDUJEME: Kauzu Pandur 

Blíží se soud a MfD zbrojí, tvrdí Barták. Kroupa mu prý ani nezavolal

Exministra obrany Bartáka i Staňka ale nechává Kroupova argumentace chladnými. Stačí prý jen zopakovat argumety, které uvedli již několikrát, tedy že rozdíl v ceně spočívá v rozdílnostech jednotlivých verzí. I proto nakonec stál jeden Pandur v průměru více, když se Topolánkova administrativa rozhodla snížit počet kusů ze 199 na 107. "Při redukci kontraktu dostala armáda větší množství špičkové verze s dálkově ovládanou věží. Armáda potřebuje náhradu pásových bojových vozidel pěchoty ruského původu (BVP). Jejich úkoly má nový Pandur plnit. A špičková verze s věží RCWS-30 tvoří 3/4 dodaných kusů," řekl ParlamentnímListům.cz Staněk.

Exministr Barták pak spojuje získání dokumentů portugalského ministerstva obrany a blížící se soudní jednání. "Jde o další ze série účelově zmanipulovaných, likvidačně laděných nepravd, kvůli nimž jsou proti MfD vedeny dva soudní spory, v nichž figuruje jako strana žalovaná. Blížící se projednávání u soudu je zřejmě důvodem, proč MfD reinkarnovala pandurskou pseudokauzu. V případě tohoto nejnovějšího článku redaktoři údajně získali "utajené" znění portugalské smlouvy, v článku na ni však odkazují pouze značně mlhavým a obecným způsobem. Lze jen těžko uvěřit, že se jedná o autentický dokument," napsal Barták ParlamentnímListům.cz.

Článek prý obsahuje další "nepřesné údaje a polopravdy" včetně zmínky o dopisu bývalého generálního tajemníka NATO a lobbisty George Robertsona, chválícího za průběh tendru na Pandury Paroubkovu vládu. "Dopis bývalého generálního tajemníka NATO a lobbisty George Robertsona byl adresován Mirku Topolánkovi a chválil jeho vládu. A opominu-li další zavádějící a účelové nepřesnosti, mé vyjádření se získat nepodařilo, zřejmě proto, že mne v rámci své tolik proklamované objektivity nikdo nekontaktoval," tvrdí Barták, který chce v pondělí kontaktovat majitele i šéfredaktora MfD formou dopisu. Reportér Kroupa ale ParlamentnímListům.cz sdělil, že se Bartáka kontaktovat pokusil. "Tu sms mám samozřejmě uloženou v mobilu," uvedl novinář redakci.

Staněk: Tady prostá matematika nefunguje

Zavádějící je podle něj i srovnávání průměrné ceny jednoho kusu u české a portugalské smlouvy bez ohledu na konfiguraci. To ostatně podotýká i exšéf sekce vyzbrojování Staněk. "Ono se to opakuje v cyklech, vždy přijde překvapivé zjištění ohledně cizích kontraktů na stejnou komoditu. Tentokrát to byl Pandur. Nemusím říkat nic jiného, než že rozdíl je skutečně ve vybavení, a ten rozdíl je cenově i kvalitativně podstatný. Srovnávat vše jednoduše prostým matematickým vydělením ceny a počtu vozů prostě nejde. Panu Kroupovi z MfD ta metoda přijde přijatelná, ale modifikace tam opravdu hrají podstatnou roli," připomíná Staněk. Dalším důležitý detail podle něj spočívá ve faktu, že portugalská armáda, stejně jako mnoho jiných, nakupuje majetek bez DPH. "Jen toto dělá dvacet procent," dodává Staněk.

Úplně jiný stroj

Na základě dostupných údajů o počtech jednotlivých verzí Panduru II pro české a portugalské ozbrojené síly lze konstatovat, že obě armády mají jako verzi zcela odlišný stroj. Zatímco jádro flotily portugalských Pandurů tvoří klasické obrněné transportéry (označení APC), tedy lehce obrněné a kulometem vybavené vozidlo sloužící k bezpečné přepravě vojáků (nebo třeba humanitárních pracovníků ve válečných oblastech), české pandury jsou bojovými vozidly pěchoty (IFV). Jde tedy o stroj, který dokáže přepravovat vojáky, poskytovat jim palebnou podporu pomocí rychlopalného kanonu a spřaženému kulometu a dokáže si pomocí řízených střel poradit i s tankem.

Český stroj má navíc proti portugalskému řadu prvků, které bychom u automobilu nazvali velmi nadstandartní výbavou. Mnohem větší bezpečnost a odolnost při nájezdu na minu mu zajišťuje speciální konstrukce podlahy ve tvaru obráceného V, zatímco běžné Pandury mají obyčejnou plochou podlahu. Řidič má k dispozici trojici kamer, kontrolující situaci po obou stranách i za vozidlem, takže při manévrování nepotřebuje navádět od velitele. Ten by musel v takovém případě částečně vylézt z vozu, což může mít například během průjezdu afghánskou vesnicí fatální následky.

Zásadní rozdíl mezi českou a portugalskou verzí s kanonem 30 mm (česká přitom tvoří takřka 3/4 celé objednávky) spočívá v tom, že český Pandur má věž neboli zbraňovou stanici elektronicky ovládanou z vnitřku vozidla. Veškerá munice tak zůstává narozdíl od portugalské varianty s klasickou dvoumístnou věží mimo interiér, což opět v případě zásahu zvyšuje šance na přežití. Právě věž RCWS-30 tvoří i s protitankovými řízenými střelami polovinu ceny každého ze 72 vozů hlavní verze. Ta je ostatně podle vojenských expertů podstatnou modernizací původního modelu Panduru II.

Pro reportéra Kroupu i tak zůstává nevysvětlitelnou záhadou, proč jeden český Pandur stojí tolik, co čtyři portugalské. "Pro mě je hlavní argument ta nejdražší, minometná verze. Chci po lidech z ministerstva obrany pouze vysvětlit, kde se vzalo to navýšení o 400 procent, nic víc," ptá se směrem k Bartákovi a Staňkovi Kroupa. O správném matematickém postupu a nejen o něm rozhodnou v případě kauzy Pandury dva soudní spory zmíněné exministrem Bartákem. O celé pozadí kauzy, v níž existuje podezření z uplácení při tendrech na vojenskou techniku hned ve dvou evropských a jedné asijské zemi, se v sučasnosti intenzivně zajímá nejen česká policie.

Čtěte také:

• Rakušan vypovídá: Dalík chtěl půl miliardy za pandury 
• Je v tom Topolánek. Miliony za pandury prý byly pro něj 
• Topolánek útočí: Za zakázky nemohu, je to prasárna. Brutálního Kroupy
• Policejní šťára na Nejvyšším i Vrchním státním zastupitelství