Vesměs pozitivně hodnotí ruská média a komentáře řecké referendum a panuje shoda, že bezprostřední důsledky řeckého defaultu nebudou tragické ani pro EU ani pro Rusko. Nicméně obecně je terčem kritiky politika „Trojky“ vůči Řecku, která je hodnocena jako ve svých důsledcích kontraproduktivní. V souvislosti s uprchlíky ruská média zaujala dynamika vztahů mezi členskými státy a jejich rozpory ohledně bruselských kvót.

Krátkozraká politika

Politolog Grigorij Bovt píše poměrně kriticky  pro Gazetu.ru v souvislosti s řeckou dluhovou krizí o neschopnosti současných politiků vidět dlouhodobější důsledky svých rozhodnutí. Bovt připomíná, že Řecko bylo vždy od druhé světové války příjemcem zahraniční finanční pomoci. Finanční injekce dostávalo jako strategicky významný spojenec v době studené války ze Západu a jeho přijetí do EU nebylo otázkou ekonomické úvahy, ale politického rozhodnutí. Z tohoto hlediska nejde o novou situaci.

„Po přijetí tvrdých ekonomických řešení podle receptů MMF a po snížení počtu státních úředníků o třetinu se zemi podařilo dosáhnout rozpočtové rovnováhy. Nepříjemností bylo, že při tom došlo k zadušení samotné ekonomiky (o desítky procent), snížení kupní síly obyvatelstva (40 %), a co je podstatné, i kupní poptávky, která by mohla stimulovat růst. Výsledek je, že čím je země ‚poslušnější‘ vůči věřitelům, tím spíš nemůže splácet dluhy,“ hodnotí Bovt dosavadní politiku škrtů v Řecku.

Na vývoj vztahů Řecka s „Trojkou“ mají podle Bovtova názoru vlivy i subjektivní faktory: „Levičácká Syriza a premiér Tsipras jsou pro EU obecně, a pro Merkelovou osobně nesystémoví lidé. Navíc si Tsipras dovolil pohrávat s Putinem.“ Je ale možné, že EU a její lídři sází na pád vlády Tsiprase a novou řeckou vládu, které se bude chtít lépe domluvit.

Z krátkodobé politické perspektivy nepřinese odchod Řecka z eurozóny a jeho default tragické důsledky. Ale z dlouhodobé perspektivy může krach Řecka zemi proměnit v černou díru Evropy, hned vedle věčně neklidného Balkánu.

„Jestli se už dnes v EU dohadují o takové nic jako je rozdělení kvót na imigranty, tak co bude, až se přes tuto zemi budou drát nové hordy? Spolu s drogami, kontrabandem a dalšími radostmi, které obvykle doprovázejí propad země do stavu ‚failed state‘ (zkrachovalého státu).“ Po finančním defaultu, upozorňuje Bovt dluhy nezmizí na měsíc, ani se Řecko nestane součástí Ruska, takže EU bude muset tyto problémy řešit. „Krátkozrakost současných politiků se už projevila v různých sférách a regionech: v hrátkách o přetahování lanem na Ukrajině s Moskvou, v Libyi (kudy nyní přichází sta tisíce nelegálních utečenců a kde jsou islamisté IS), v Iráku atp. S Řeckem to bude podobné.“

Řecko se může stát strategickým partnerem Ruska v EU

Vládní Rossijskaja gazeta  se řecké krizi věnuje textem Eurorozvod, který se věnuje nejen obecných okolnostem, ale také ruské pozici v celé dluhové krizi. Oslovení ekonomové došli k názoru, že řecký default nebude mít na ruskou ekonomiku velký vliv, ale „Rusko by mělo začít přemýšlet o tom, že by oslabilo potravinářské embargo vůči Řecku, aby tak Řekům pomohlo.“ Ekonom Vasilij Jakimkin označil pomoc MMF za „past na myši“. Důsledky finanční pomoci z roku 2008 podle ruských ekonomů vedla například k oslabení agrárního sektoru Řecka a nyní je navrhováno zvýšit DPH pro turistický průmyslz nynějších 6 na 23 %.

Řecký default nebude pro eurozónu velkým otřesem, protože podíl řeckých povinností v evropském finančním systému není tak velký. Druhou věcí je další reakce zemí, jako jsou Španělsko, Portugalsko a Itálie, které mohou využít řecký příklad a odmítnout svoje závazky. Jako další důsledek ruští ekonomové zmiňují oslabení eura jako měny.