Nad vyjádřením premiéra Alexise Tsiprase, že Řekové jsou na hranici toho, co vydrží, se pozastavuje konzultant Centra transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut Petr Nečas. Vždyť kupní síla průměrného řeckého starobního důchodu je o desítky procent vyšší, než je tomu u stejného českého důchodu, a celkový výkon řecké ekonomiky je dnes slabší než české. „Řecko, i když to slyšet nechce, si žije stále nad poměry. Že není možné mít s výkonem české ekonomiky německé penze, chápe u nás i malé dítě. Jak je tomu u většiny dospělé řecké populace vzhledem k výsledku nedělního referenda, je otázkou,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz bývalý předseda vlády Petr Nečas.

Odmítá zjednodušující šovinismus, že by Řekové byli línější nebo vychytralejší než Češi, ale za posledních dvacet let přivykli kombinaci žití z dluhů veřejných rozpočtů, vodopádu evropských dotací a příjmů z turistického ruchu, ke kterým se za posledních deset let přidaly i nízké ůroky u půjček díky euru. „Jak chce pan Tsipras hájit tento svůj postoj vůči Litevcům, Lotyšům a Estoncům, kteří za posledních 25 let prošli minimálně dvakrát ekonomickým pádem, o jakém se Řecku ani nesnilo? Jak ho chce hájit vůči Slovákům a Malťanům, jejichž výše půjček Řecku vůči síle jejich ekonomiky patří k nejvyšším?“ ptá se bývalý český premiér.

Odchod z eurozóny je pro Řecko jediným možným řešením

Za jediné možné východisko považuje to, že Řecko musí projít hlubokou ekonomickou a společenskou transformací, do jisté míry srovnatelnou s transformací postkomunistických zemí. „Musí posílit instituce, mít například zcela funkční registr nemovitostí či berní úřady schopné vybírat alespoň nějaké daně. Musí dramaticky zredukovat přebujelý veřejný sektor a výrazně liberalizovat ekonomiku. A musí se smířit s neufinancováním svého bizarního důchodového systému požírajícího více než šestinu řeckého HDP. Zda je toho všeho schopno s marxistickou vládou, je jiná otázka,“ podotýká Petr Nečas.