Za kontroverzní a vychytralý označuje nyní poslanec Parlamentu ČR Antonín Seďa postup Arcibiskupství olomouckého, které soudním nárokem (přezkoumáním) požaduje po státu Květnou zahradu v Kroměříži, jež je jednou z nejvýznamnějších zahradních památek v celosvětovém měřítku, a byla proto zařazena i na seznam UNESCO. „Církev nejprve neměla o Květnou zahradu zájem. V souvislosti s církevními restitucemi dostala arcibiskupský zámek i k němu přilehlé takzvané Podzámecké zahrady. V současné době žalobou u Okresního soudu v Kroměříži požaduje i tento unikátní a v Česku naprosto výjimečný objekt. Do něj stát a především EU vložily 230 milionů korun v rámci dotačního projektu na celkovou rekonstrukci. Květná zahrada nešla dříve restituovat, protože byla svázána se státem jeho majetkem, tak to alespoň zhodnotil Národní památkový ústav. A mně se zdá, že arcibiskupství nyní počkalo, až stát a Evropská unie zahrady za stovky milionů opraví, uplyne doba udržitelnosti projektu, kdy musí zůstat tomu, kdo o dotaci požádal, a potom na ně uplatní svůj nárok. Navíc si myslím, že by to mělo být i právně neprůchodné proto, jelikož stát přece už vydal církvi nemovitý majetek a kromě toho také zaplatil vysoké finanční náhrady. Já jsem proto už dvakrát interpeloval premiéra Sobotku, ten mi ale sdělil, po oslovení Ministerstva kultury, že k porušení dohod uzavřených ohledně církevních restitucí nedošlo,“ vysvětloval poslanec Seďa.

Památkáři pochybují, že církev má na unikátní zahrady nárok

Stát se za Nečasovy vlády zavázal vydat církvím majetek za 75 miliard a vyplatit 59 miliard korun náhrad za zničené či nevydané nemovitosti. Zmíněné finanční kompenzace se mají vyplácet po dobu 30 let a katolická církev z nich dostane sumu okolo 47 miliard korun. 
„Já bych chtěl ještě interpelovat ve věci kroměřížské Květné zahrady ministra kultury Daniela Hermana, aby veřejně oznámil svůj názor a postoj svého ministerstva ke zmíněné žalobě. Je totiž otázkou, kdy pětiletá podmínka udržitelnosti projektu rekonstrukce Květných zahrad končí a zda není záměrem současného vedení Ministerstva kultury „pomoci“ katolické církvi získat tento lukrativní a pro turisty zajímavý areál do jejího vlastnictví. Domnívám se, že církev tak trochu spoléhá i na zdlouhavost českých soudů,“ doplnil ještě Antonín Seďa.
Národní památkový ústav (NPÚ) žalobu Arcibiskupství olomouckého už dostal a nyní se seznamuje s jejím obsahem. Záležitostí se nyní budou zabývat jeho právníci. O postoji NPÚ k celé záležitosti informovala ParlamentníListy.cz Markéta Janoščíková z odboru právních služeb. „Národní památkový ústav odmítl dotčený majetek vydat z důvodů pochybností ohledně splnění zákonných podmínek pro vydání majetku. Hlavním důvodem pro zamítavý postoj vůči arcibiskupství jsou nejasnosti ohledně existence zákonné překážky bránící ve vydání majetku spočívající ve vzniku velkého počtu vzájemně provázaných novostaveb v souvislosti s realizací projektu financovaného z prostředků Evropské unie v uplynulém programovém období,“ uvedla Janoščíková.

Arcibiskupství účelový záměr jednoznačně odmítá

Olomoucké arcibiskupství se ale proti podezření z nějakého vykutáleného chytráctví razantně brání. Tvrdí, že svůj nárok podalo jako i na jiný majetek do roku 2013, ale stát jim ho odmítl vydat. „Rozsáhlá renovace Květné zahrady byla zahájena v roce 2011, tedy ještě předtím, než byl schválen zákon, který církvím vůbec umožnil nějaký majetek požadovat. V době, kdy jsme toto právo dostali zákonem o majetkovém narovnání, se už rekonstrukce pomalu chýlila k závěru. Není rozhodně pravdou, že bychom účelově čekali, až zahrada bude opravena za státní a evropské peníze. Sled událostí, data renovace i schválení zákona jsou veřejně dostupné a snadno dohledatelné informace, tady není prostor pro spekulace,“ informoval tiskový mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Jeho názor pak ještě doplnil i samotný olomoucký arcibiskup Jan Graubner: „O zahradu jsme požádali tak jako o každý jiný majetek, o který jsme v rámci procesu majetkového narovnání žádat mohli. K žalobě se uchylujeme poté, co nám Národní památkový ústav zahradu odmítl vydat. Důvodem je snaha dostát úloze dobrého hospodáře a přihlásit se k zodpovědnosti za majetek, který vytvořily předchozí generace. Květná zahrada je nedílnou součástí toho, co nám už bylo vydáno a tvoří s arcibiskupským zámkem a Podzámeckou zahradou nedílný celek. S tímto majetkem v Kroměříži hospodařili olomoučtí biskupové. Jsme přesvědčeni, že všechny tyto objekty k sobě historicky i funkčně patří, a měly by proto mít i jednoho majitele. To samozřejmě nic nemění na skutečnosti, že jsme připraveni nabídnout Květnou zahradu (po případném navrácení) Národnímu památkovému ústavu, aby o tuto památku světového významu nadále pečoval tak, jak to činí nyní a jak v tom ostatně pokračuje i v případě zámku a Podzámecké zahrady a ke spokojenosti všech zúčastněných stran i návštěvníků.“

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), kterého ParlamentníListy.cz požádaly o názor, se k celé záležitosti vyjádřil velmi stručně. „V této věci musí rozhodnout nezávislý soud.“ Osud unikátní Květné zahrady tak určí v příštích měsících či letech české právní instituce.