Omlouvali se mi. Jan Petránek vystoupil po boku Jana Schneidera k roku 1968, dnešnímu Rusku a propagandě v novinách

22.08.2016 9:45 | Zprávy

REPORTÁŽ Něco o Rusku. Tak se jmenoval večer v Jazzové sekci v Praze, kde se u příležitosti 21. srpna debatovalo nejen o roce 1968, ale i o současném Rusku, České republice a poměrech za socialismu a kapitalismu. Vzpomínalo se i na Alexandra Dubčeka. Večerem provázela Lenka Procházková. Debatovali Jan Petránek, Jaroslav Bašta, Radim Valenčík a Jan Schneider.

Omlouvali se mi. Jan Petránek vystoupil po boku Jana Schneidera k roku 1968, dnešnímu Rusku a propagandě v novinách
Foto: David Hora
Popisek: Besedu v Jazzové sekci uváděla Lenka Procházková, signatářka Charty 77.

Večer uvedla právě Lenka Procházková, signatářka Charty 77. Promluvila nejen o okupaci v roce 1968, ale i o situaci, která pak v Československu vládla. „V důsledku normalizačních praktik, kdy špinavou práci za okupanta už vykonávali naši lidé, se československá společnost rozdělila na kastu čističů čili kolaborantů, dále na velikou skupinu zrecyklovaných a na malé skupiny odpíračů, tedy lidí, kteří pak spadali pod NO čili osoby nepřátelské režimu,“ vzpomínala Lenka Procházková s tím, že asi před 15 lety se seznámila s obsahem dokumentů uložených v archivu Ministerstva vnitra, které se vedly na jejího otce spisovatele Jana Procházku. „Šlo o materiály z let 1969, 70 a 71. Vzpomínám si, že ty strojopisné svodky s označením přísně tajné mi přinesli ve velké krabici. Smrděly zatuchlinou, ale nejen kvůli pachu se mi rozhoupal žaludek,“ přibližovala Procházková dobu po roce 1968.

Rozdíl mezi režimem a obyčejnými lidmi

Slova se poté ujal i Jan Petránek, novinář, komentátor, literát a disident. Před pražským jarem působil v Československém rozhlase. Pro své proreformní vystupování mezi lety 1968 a 1969 musel ale začít manuálně pracovat. Stal se také signatářem Charty 77. Při svém projevu mluvil i o svých ruských přátelích a upozorňoval na to, že je velký rozdíl mezi režimem a mezi obyčejnými lidmi. „Kolik ruských přátel nacházelo cesty, aby se omluvilo za to, co se v roce 1968 stalo a přitom za to nemohli. Je třeba rozlišovat mezi režimem a obyčejnými lidmi,“ říkal důrazně Jan Petránek.
„Vzpomínám si, jak ve čtyři ráno byli svolaní do rádia v Moskvě i hlasatelé českého vysílání. Jeden kolega se mi tehdy svěřil: „My jsme říkali, tohle přece nemůžeme číst. Šlo o první zprávu o ‚bratrské pomoci‘,“ vzpomínal Petránek. Popsal, jak hlasatelé vysílali pod nátlakem a vše bylo kontrolováno. „To je jedna z věcí, která dokazuje, že ten vpád sem k nám nemohl být lidmi v Rusku jednotně přijímán,“ vysvětloval.

Rusko a nebezpečí od Putina?

„Současné Rusko je ve velice těžké ekonomické situaci. Pokračuje něco, co je zaviněno tím, že nepochopili nutnost třetí cesty,“ vysvětlovat Petránek. Dodal, že v posledních letech mělo Rusko znamenitou úrodu a vyváží například do Číny nebo do Iráku. „Odborníci říkají, je dobře, že vyvážíme hodně. Ale proč vyvážíme tu nejkvalitnější pšenici ven a chleba tady děláme jen z toho, co zbude?“ říká Petránek s tím, že ale v Rusku je rozhodně mnohem větší svoboda slova než dříve. Promluvil i o kapitalismu a socialismu. „Já jsem přesvědčený, že socialismus je skutečně nenapravitelný v té podobě, v jaké jsme ho znali, stejně tak jako kapitalismus je šílený v té podobě, jaká tady je. Je potřeba ta třetí cesta, aby lidé byli svobodní, ale aby nebyli pod botou,“ řekl Petránek s tím, že ale neví, kdy to bude možné. „Boj za to, aby svět byl lidštější, tady bude vždycky. To je strašně důležité,“ dodal. Vyjádřil se také k údajnému nebezpečí, které by mohlo z Ruska přijít. „Domnívat se, že je tato země, která se snaží řešit obrovskou spoustu svých domácích problémů, mezinárodně nebezpečná a že nás může zítra Rusko přepadnout? No, Putin, můžete mu nasadit jakoukoliv psí hlavu, ale blázen to není, to je člověk, kterému to strategicky myslí,“ říká Petránek.

KGB včera, dnes a zítra

Slova se ujal i politik a diplomat Jaroslav Bašta, také disident a signatář Charty 77, který v letech 2000 až 2005 působil v Rusku jako velvyslanec České republiky. „V roce 1968 a 1969 jsem patřil ke studentům, kteří se velice bouřili proti okupaci, proti tomu, co zde bylo. Nakonec jsem dostal dva a půl roku za podvracení republiky,“ vzpomínal Bašta.
„Poprvé jsem byl v Ruské federaci v roce 1993 na konferenci, kterou pořádali ruští disidenti s názvem KGB včera, dnes a zítra,“ pobavil publikum Bašta. „Záleželo na tom, s kým jsem si povídal, pokud to byli disidenti, tak to bylo jasné, možná tam bylo i více emocí než u nás. Vadilo jim, že jejich země byla na té špatné straně. Pokud šlo o inteligenci, tam to bylo velmi podobné,“ říká Bašta. Jan Schneider, který také v roce 1976 připojil svůj podpis pod Chartu 77, hovořil mimo jiné jak o protiruské, tak i proruské propagaci. „Největším propagandistou je ten, který je nejvíc slyšet, mívá největší přístup do médií,“ hodnotí Schneider a poukázal na to, aby si lidé srovnali, jaké možnosti mají proruské a protiruské propagandy.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Hora

Mgr. Adéla Šípová byl položen dotaz

předseda

Dobrý den, co vím, tak Vy jste Hřiba za předsedu nechtěla. Je nějaká možnost, jak ho můžete ve straně odvolat? Nemyslíte, že ji svými skandály, ale i neschopností řešit problémy s dopravou v Praze jen poškozuje? A nemyslíte, že to, že už není předsedou Bartoš může mít pro stranu fatální důsledky? On...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zrušení koncertu klavírní legendy smrdí politikou. Církev žehnala Prague Pride

14:25 Zrušení koncertu klavírní legendy smrdí politikou. Církev žehnala Prague Pride

Tříkrálový klavírní koncert české legendy jako politická akce? Podle Českobratrské církve evangelick…