ParlamentníListy.cz přinášejí text Milana Knížáka v nezkráceném znění

S jídlem roste chuť

Najednou se to všechno začíná skládat dohromady. Když byl při trestném činu přistižen Rath, tak se od něho jeho ČSSD rychle distancovala, poněvadž se bála, aby něco z jeho zločinů neulpělo na nich. Avšak od té doby začala pučet až horečná aktivita, jak podobný skandál objevit na druhé straně, tedy především u ODS. Usilovné brojení proti korupci, které vedlo až k celonárodní hysterii, vytvořilo atmosféru, v které je téměř každý politik pokládán za podvodníka, tuneláře a korupčníka. Asi jsem se nevyjádřil přesně, jde hlavně o pravicové vládní politiky, poněvadž pomstychtivé kritické hlasy jdou především zleva.

Přitom je minulost ČSSD protkaná korupčními skandály. Dobře si pamatuji na kauzu kakaových bobů s maminkou pana Krause, na strýčka, který zaplatil byt premiérovi Stanislavu Grosovi, jemuž pak spadlo do klína 300 milionů, Rath, který bezostyšně bral, kde se dalo a přitom si hrál na jediného spravedlivého. A určitě nelze zapomenout na ministra Tvrdíka, který po odchodu z vlády dostal jako trafiku České aerolinie, které se z toho dodnes nevzpamatovaly.

Staří komunisté musí mít radost a asi proto byla z projevu jejich předsedy Filipa cítit vítězná nenávist.

České policii se neustále zvyšují pravomoci a tak dnes se už odposlouchává asi každý. Jak se to podobá totalitě, kdy odposlouchávání bylo nástrojem k řízení státu. Jsem zásadně proti jakýmkoliv odposlechům a žádné žvásty o tom, že nám uteče spousta zločinců, mě nemohou přesvědčit, poněvadž raději sto zločinců nepotrestaných než jeden spravedlivý, kterému je ublíženo.

Nejhorší na současné aféře kolem ODS a vlády je způsob, kterým policie postupovala. Přepadávání nad ránem znám velmi dobře z totality. I prohlídky, při kterých se neví, co se vlastně hledá a jen se hledá, aby se něco našlo. A také znám závist, která motivovala udavače všech dob. Chovat se tak k lidem, kteří nasazovali život, k politikům, kteří odpracovali spoustu práce v Parlamentu či ve státní správě, k lidem, kteří se neschovávají a jsou viditelně kdykoliv k dispozici, to je zjevné porušení demokratických principů. Pokud se nějak provinili, ať to posoudí nezávislý soud, ale není třeba brát jim důstojnost, která člověku přísluší.

Banánový útok na demokracii se nejvíc podobá policejnímu puči na politickou objednávku. Útoky, noční rabování, převoz vyslýchaných do Ostravy, to nemá s demokracií nic společného.

A bohužel, náš nový prezident, místo, aby situaci uklidňoval a chránil demokratické principy, už pokládá vládu.  Zdá se, že to byl ten důvod, proč kauza vybujela.

Nejsme už demokratický stát, jsme na cestě k policejní diktatuře.  A pozor!  S jídlem roste chuť.