Jan Šolta připomněl, že tehdejší společnost roku 1989 byla relativně stabilizovaná, normalizovaná. V zemi byly miliony komunistů (každý osmý Čechoslovák byl členem KSČ) a vše tedy ovlivňovala komunistická strana. Jenomže něco se chystalo, i když si to mnozí odmítali připustit…

„Gustav Husák měl být vyměněn Michailem Gorbačovem už v roce 1987, když tu byl na návštěvě. My jsme si zde své místodržící totiž nedosazovali, ti byli určováni v Kremlu. V tom roce ‘87 v dubnu tu tedy byl skutečně Gorbačov vyměnit Husáka za Jakeše. Jen bylo hloupé to udělat hned po jeho odjezdu, tak se tomu chtěl dát nějaký odstup. Husák přitom tehdy prohlašoval to, čeho si byl vědomý: Opozice se nebojíme. Těch pár chartistů máme 24 hodin pod kontrolou. Obrodu máme přečtenou. Co však neumíme, je rozehnat statisíce svíčkových bab. A chybí nám také argumenty proti tvrzení ochránců životního prostředí. Je třeba dodat, že režim se navíc opíral o dva de facto základní pilíře moci – důvěru, které vedení Československa dával Kreml a přítomnost Sovětské armády v ČSSR,“ popsal Jan Šolta na akci pořádané nadací Železná opona, Evropským hnutím v České republice a Informační kanceláří Evropského parlamentu v Evropském domě, zaměřenou na 25. výročí 17. listopadu 1989.  

Zamyšlení, proč vše bylo tak rychlé?

I on, stejně jako řada jiných pamětníků, co se svými příspěvky vystoupili (např. Jan Kavan, Oskar Krejčí, Zdeněk Zbořil, Emil Voráček atd.) nabídl přítomným v sále svůj osobní dílčí pohled na tyto události. Především se pokusil odhalit to, proč se podle jeho mínění nakonec vše odehrálo tak rychle.

„V úterý 21. listopadu 1989 jsem byl telefonicky vyzván, abych se dostavil na velvyslanectví Sovětského svazu v Bubenči. Přišel jsem tam po 13. hodině poprvé v životě. Jejich rada mně vestoje pak přednesl oficiální stanovisko ruské vlády k situaci v Československu po 17. listopadu. To stanovisko obsahovalo nejen rozhodný a věcný názor na aktuální vývoj událostí, ale též upřímnou omluvu a lítost za četné přehmaty a příkoří, kterých se sovětská strana za celé období od války v Československu dopustila,“ uvedl Šolta na počátku svého vyprávění.