“Nedávno jsem byla na třídním srazu střední školy. Spolužáci ukazovali fotografie svých dětí.  Chlubili se, ta má dceru, která studuje medicínu, ten zase syna nadějného fotbalistu.. A mně bylo strašně trapně a smutně. Zvlášť když se mě spolužačka zeptala na Marka, mého dvacetiletého syna. Co jsem ji měla říct? To je skvělé, že tvá dcera studuje medicínu, jistě z ní bude dobrá lékařka. Marek se má taky báječně, má před sebou ohromnou kariéru feťáka..Pořád jsem si kladla otázku, co jsem mohla udělat jinak než mí spolužáci. Že zrovna já jsem matkou feťáka,“ svěřila se ParlamentnímListům.cz Helena, sympatická rozvedená čtyřicátnice.

Matka mu kryla zaškoláctví

Za svá slova se přitom stydí: “Myslím, že na tom nesu svoji vinu. Marek byl dříve hodné dítě. Uzavřený, ale velmi bystrý chlapec. Problémy začaly v pubertě. Když bylo Markovi třináct let, rozvedla jsem se s jeho otcem. On si pořídil mladší ženu a s ní nové dítě. Marek ho tehdy potřeboval. S novou rodinou na nás bývalý manžel zapomněl. Jen peníze posílal včas. Snažila jsem se mu nahradit tátu a zašla jsem příliš daleko. Dělala jsem mu kompletní servis, nic nemusel  - a přitom dostal všechno, co chtěl. Jeho docházka do školy se začala horšit. Učitelé si stěžovali, že chodí za školu a já ho kryla. Vždy jsem mu napsala dodatečně omluvenku, aby neměl potíže. Marek zpočátku děkoval a sliboval, že už to neudělá, ale později se neobtěžoval ani nic slíbit. Nakonec jsem byla ráda, že ho vůbec vzali na učňák. Přitom dříve měl dobré známky. Ale ani na tom učilišti dlouho nevydržel. V druhém ročníku odešel, prý ho to nebavilo. Já se to dozvěděla až o půl roku později. Tak dlouho jsem věřila, že chodí normálně do školy. On se místo toho poflakoval s partičkou na ulici. Kvůli škole jsem se hodně zlobila, ale nemohla jsem s ním nijak hnout, nakonec jsem rezignovala. Asi jsem se utěšovala, že se ke studiu časem vrátí. Nevrátil,“ pokračuje Helena.