Úvod svého pravidelného ohlédnutí za nejzajímavějším mediálním děním uplynulého týdne věnuje Petr Žantovský pro něj naprosto absurdní, nepochopitelné a stále se rozvíjející debatě o tom, zda má prezident Miloš Zeman jet do Moskvy na oslavy 70. výročí konce druhé světové války, nebo nemá. „To považuji za naprosto zástupný politický tanec, který provozují politici napříč politickou scénou. Jak správně někdo připomněl, před pěti lety k 65. výročí byli v Moskvě zastoupeni všichni nejdůležitější světoví politici včetně amerického prezidenta. Letos se toho štítivě zřekli z důvodů, které jsou naprosto iracionální a vůbec nijak nesouvisejí s tím výročím,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Spíš to souvisí s novou studenou válkou rozpoutanou mezi USA a Ruskem, přičemž se zapomíná na jednu podstatnou věc. A sice tu, že to je připomenutí 70. výročí konce světové války. „Nejhorší války v dějinách, při níž zemřelo šedesát milionů lidí. To je prostě památka, která ne že by se neměla uctít, ona se nesmí nepřipomenout. A to, že prezident Zeman dostal pozvánku z Moskvy, která je faktickým vítězem druhé světové války a faktickým osvoboditelem většiny minimálně středoevropského území, tak to je čest pro Miloše Zemana. A dopustil by se naprosto trestuhodné nediplomatičnosti, kdyby to odmítl. Pokud to odmítl pan Obama, tak se prostě chová podle toho, jaký je,“ podotýká Petr Žantovský.

Média šermují slovem válka, až z něj vygumovala jeho hrůznost

Ale Miloš Zeman se chová podle toho, že je hlavou státu v centru Evropy, že jsme malá země mezi bloky. „To jsme vždy byli a musíme si tuto geopolitickou specifiku uvědomovat a musíme respektovat, že jsme malá země na demarkační čáře. O to větší je to čest, že může stát na té pomyslné či faktické tribuně. To je naprosto mimo jakoukoli diskusi a vůbec s tím nemá žádná dnešní situace na Ukrajině nebo jinde nic společného. A ten, kdo to směšuje, to dělá vědomě a je to hraní dnešní politiky na hrobech padlých druhé světové války. A to je podle mě eticky nepřípustné. Kromě toho, že to je politicky i diplomaticky velice prapodivné,“ míní mediální odborník.

Je mu líto, že kolem toho probíhá takový tanec, neboť to, že skončila druhá světová válka mimo jiné díky tomu, že tudy projely ruské tanky a z druhé strany americké, je příčinou toho, že může třeba takto povídat. „To bychom si tu nepovídali a zcela určitě ne o tomhle. A ne česky, ale nejspíš německy. A o jiných výročích a o narozeninách jiných vůdců. Nejsme schopni si absolutně uvědomit, že vzdálenost, která nás dělí od druhé světové války, najednou jako by ze slova válka vygumovala tu hrůznost. Když se podíváme do českých médií, jak se v nich šermuje slovem válka – začala válka, informační válka, hybridní válka – všude je slovo válka. A jako by to slovo ztratilo svoji naléhavost,“ myslí si Petr Žantovský.

Vyústěním politického souboje rozhodně válka být nemá

V té souvislosti zmiňuje pohádkový příklad ze světoznámé dětská ságy o Harry Potterovi. „Tam je hlavní postava, ztělesnění největšího zla, Lord Voldemort. To je bytost, o které tam ti kouzelníci, občané Bradavic, říkají ´Ten, jehož jméno nevyslovujeme´. Když se nad tím zamyslíte, tak si řeknete, inu dobrá, to je licence paní autorky, ale ono ne. Ta kniha, díky tomu, že to je dětská kniha, má v sobě velkou spoustu skrytých a poměrně nenápadných didaktických prvků a jedním z nich je právě tohle. Ten symbol je tak velké zlo, že už tím, že vyslovujeme jeho název, ho pouštíme do svých životů. Čím víc zbavujeme to slovo hrůznosti, tím víc si zvykáme na to, že je s námi,“ podotýká mediální analytik.

Překládá si to jako tichý vnitřní didaktický vzkaz, který v tom je zakódovaný. „A já myslím, že to funguje přesně i naopak. Čím víc a čím častěji vyslovujeme slovo válka – válka sem, válka tam – tak zbavujeme to slovo jeho obsahu a přijde nám jenom, že to je jakési logické vyústění nějakého politického souboje. Ale to, proboha, není. Politický souboj se vede mezi politickými stranami, subjekty, institucemi a jedinci, ale válka se vede mezi všemi lidmi, kteří s tím nemají nic společného. A jako bychom si nebyli schopni to uvědomovat. Proto myslím, že pro připomenutí všech těchhle elementárních pravd je to moskevské setkání určitě užitečné,“ domnívá se Petr Žantovský.

Zeman si nemůže dovolit to, co německá kancléřka Merkelová

„Druhá věc je, že Putin je avanturista a neodpustil si tam pozvat osoby jako Kim Čong-un, což podle mého názoru opravdu nemusel. Na druhou stranu on tím sleduje svoje geopolitické cíle, potřebuje udržet vliv Ruska v téhle části světa. A je to vlastně úplně stejné, jako kdyby Američané pořádali nějakou svoji oslavu, třeba výročí konce války, bombardování Hirošimy nebo Nagasaki, a pozvali tam z Korejského poloostrova jenom zástupce Soulu. Je to úplně totéž. Je to deklarace toho ´Ano, tohle území jsme si za ta léta vydobyli, tohle území geopoliticky patří k nám, k našemu bloku´,“ vysvětluje mediální odborník.