Obě onemocnění patří mezi tzv. civilizační choroby. Z globálního pohledu trpí diabetem 370 milionů lidí a jejich počet narůstá. V tisku se mluví o epidemii třetího tisíciletí. Problémy s otěhotněním má přes 15 % evropských párů v reprodukčním věku. Mužský faktor se na neplodnosti podílí ve více než 60 %. Neplodnost u mužů je způsobena celou řadou faktorů – genetické a životní prostředí, cévní onemocnění, ale také metabolické choroby. Mezi ně patří i cukrovka neboli diabetes mellitus.

„Z dlouhodobých studií víme, že faktory životního prostředí mohou mít negativní vliv na reprodukční parametry u myších samců. Zajímalo nás, zda může mít podobný efekt i prostředí cukrovky,“ říká Jana Pěknicová z Laboratoře reprodukční biologie v Biotechnologickém ústavu AV ČR – BIOCEV. „Ve spolupráci s Gabrielou Pavlínkovou z  Laboratoře molekulární patogenetiky, která se dlouhodobě zabývá výzkumem vlivu cukrovky na embryo, jsme začali testovat vliv diabetu na reprodukci na myším modelu,“ dodává Jana Pěknicová.

Histologické řezy varlat z myších modelů (i na titulním obrázku)

Kolektiv autorů z obou laboratoří zjistil, že diabetické prostředí mělo negativní vliv na řadu reprodukčních parametrů u myší. Především na histologický obraz varlat se změnou struktury kanálků i tvorby spermií a na koncentraci a kvalitu spermií. Tyto změny byly též způsobeny změnou exprese vybraných genů, které za tvorbu kvalitních spermií odpovídají.

Vědce však nejvíce překvapilo, že diabetes u samců vykazuje specifické změny, které probíhaly v samčích reprodukčních orgánech a spermiích i v následujících generacích. Tento mezigenerační přenos ukazuje na epigenetické změny v reprodukčních orgánech a spermiích. „Naše výsledky tedy upozorňují na to, že zlepšovat metabolické zdraví v reprodukčním věku je třeba nejen u žen, ale i u potenciálních otců, aby se snížila náchylnost k cukrovce a neplodnosti i v následujících generacích. V dalším stadiu našeho výzkumu se již zaměříme na mužské spermie pacientů s cukrovkou, respektive jejich kvalitu pro úspěšnou reprodukci,“ doplňuje Jana Pěknicová.

Více zde.

Připravil: Petr Solil, BIOCEV
Foto: BIOCEV