„Střet ptáka s letadlem může znamenat velké nebezpečí nejen pro samotné letadlo, ale také osádku. Nebezpečí střetů prudce stouplo s rozvojem proudových letadel: Pro představu, při rychlosti 900km/hod. představuje náraz dvoukilového opeřence energii cca 25 tun. Celosvětově se škody po srážkách s ptáky odhadují řádově na stovky milionů dolarů ročně," vysvětluje hlavní důvod vzniku těchto středisek velitel 21. základny taktického letectva Čáslav plukovník gšt. Jaroslav Míka.

V Čáslavi momentálně chovají šestnáct dravců. Jsou zde káňata Harrisova, orli, jestřáb, sokoli a rarozi. „Káně Harissovo a orli se používají na srstnatou zvěř, sokoli a rarozi na létající kořist, což jsou například holubi a špačci. Univerzální jestřáb loví oboje," říká rotmistr Jiří Rybář, velitel stanice biologické ochrany. Probíhají-li letové akce a dravce nelze nasadit, odhání se nechtěná zvěř šrapnely, v krajním případě výstřely z brokovnic.

Největší nebezpečí pro letadla představují ptáci, kteří žijí v hejnech – například špačci, kvíčaly, havrani, čejky. „Dravci pomáhají vymezovat letecké teritorium. Ostatní ptáci se naučí sem nelétat, což znamená větší bezpečnost pro letadla a jejich osádky," doplňuje Rybář s tím, že pro sokolníky a jejich svěřence je nejnáročnější vždy začátek jarního tahu, v případě havranů pak podzimní tah ptactva. Problematické je také období vyvádění a osamostatňování mláďat. „Proto úzce spolupracujeme s okolními mysliveckými spolky, které nám pomáhají ve své honitbě vytlačit zvěř od perimetru letiště a při plašení nám povolují vstup na jejich pozemky."

Sokolníci znají letiště i okolí

Sokolníci musí mít velmi dobré znalosti o ptácích v okruhu okolo letiště v průměru přes 10 km. Dále o seřadištích, hnízdištích, nocovištích velkých ptáků jako jsou čápi bílí, čápi černí nebo velcí vodní ptáci a dravci, aby mohli každý den před letovou akcí podávat pilotům přehled o ornitologické situaci. Ve vnitřním ornitologickém pásmu, což je těsné okolí vzletové a přistávací dráhy, musí takzvaní bolkaři držet volně žijící ptáky co nejdále od dráhy.

Trénuje se se speciálním drakem

Při výcviku především sokolovitých dravců používají čáslavští sokolníci nové metody s využitím draků. Na jiných letištích používají nově i drony. Vypustí draka, pod nímž je připevněný kousek masa jako návnada, na kterou dravec zaútočí. „Začíná se ve výšce pár metrů, později třeba i víc než půl kilometru. Výcvik se samozřejmě koordinuje s řídící věží," zdůrazňuje Rybář. Tato metoda je podle něj výhodná ze dvou důvodů: Poletující drak zastraší ostatní volně žijící ptáky a zároveň pomáhá dravcům rychle si vylepšit kondici.

Při výcviku orlů a káňat pak sokolníci používají automobil, za kterým na provaze tahají atrapu lišky nebo zajíce, která představuje kořist.