Pivo značky Budweiser Budvar již 12 let splňuje přísné požadavky na kvalitu, výrobní postup a místo výroby, které jsou definovány pro Chráněná zeměpisná označení (CHZO) „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“. Evropská unie tím oficiálně uznává originalitu, jedinečnost a výjimečnost tradičního piva vyráběného v Českých Budějovicích. Tradice výroby piva ve městě přitom sahá do období vrcholného středověku a je stará přes 750 let. CHZO „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“ byla zároveň prvními označeními tohoto druhu, která získaly potravinářské výrobky ze zemí střední a východní Evropy. Budějovický Budvar své zkušenosti z procesu registrace později poskytl i Českému svazu pivovarů a sladoven při získání stejného označení pro pojem „České pivo“.

CHZO dává zákazníkům jistotu, že produkt byl vyroben předepsaným způsobem, z přesně definovaných surovin a v jednoznačně určeném místě výroby. Proto nepřipadá v úvahu licenční výroba a zákazníci na celém světě mají jistotu, že pivo označené jako CHZO „Budějovické pivo“ nebo „Českobudějovické pivo“ není levnou napodobeninou a bylo uvařeno v Českých Budějovicích.

„Výroba piva s označením CHZO je naším dobrovolným závazkem ke spotřebitelům a zároveň garancí kvality, která jde vysoko nad zákonný rámec. Orgány státní správy obvykle kontrolují jen zdravotní nezávadnost produktů nebo shodu jejich složení s informacemi na obalu, ale primárně nezkoumají kvalitu, jak je chápána běžnými spotřebiteli. Kvalitu z pohledu konzumenta zásadním způsobem řeší právě CHZO,“ říká Ing. Adam Brož, Ph.D., sládek Budějovického Budvaru. „Jsme hrdí na to, že pokračujeme v 750tileté tradici vaření originálního Budějovického piva pod značkou Budweiser Budvar. O tuto tradici pečujeme a uchováváme ji pro příští generace. Při výrobě Budějovického piva dodržujeme osvědčené řemeslné postupy, používáme výhradně původní suroviny a vaříme jej pouze v Českých Budějovicích,“ dodává Adam Brož. CHZO je jedním z faktorů, které stojí za dynamickým zvyšováním exportu piva. Během uplynulých 12 let zvýšil Budějovický Budvar vývoz piva do států EU ze 441 000 hl na 766 000 hl (nárůst o 58 %).

Při výrobě piva s CHZO „Českobudějovické pivo“ (které na svých etiketách nese světlý ležák Budweiser Budvar) musí být dodrženy jak technologický postup, tak i místo výroby a přesně definované suroviny:

Voda: čerpá se výlučně z jediného konkrétního zdroje, tedy z artéských studní, které jsou hluboké přes 300 metrů. Tyto studny poskytují špičkovou vodu z podzemního jezera pod povrchem přesně vymezené oblasti Českobudějovické pánve. Stáří vody, která je ukryta v horních křídových vrstvách, se odhaduje na sedm až osm tisíc let. Jde o měkkou vodu (tvrdost okolo 4 německých stupňů), jejíž minerální složení je rozhodující pro typický a nenapodobitelný chuťový charakter vyrobeného piva. Voda je velmi vhodná pro výrobu piva v přírodním stavu bez jakékoliv další chemické úpravy a postačuje pouze její filtrace pískovými filtry.

Slad: může pocházet pouze z ječmene vybraných českých odrůd, který vyrostl v geograficky přesně vymezené oblasti Moravy

Chmel: při výrobě lze použít jen odrůdu Žatecký poloraný červeňák, nakupovaný a dávkovaný výlučně ve formě lisovaného hlávkového chmele (nikoliv pelet nebo extraktů). Chmel musí být pěstován ve vymezených katastrálních územích obcí v okresech Chomutov, Kladno, Louny, Plzeň – sever, Rakovník a Rokycany.

Kvasinky: používá se vlastní budvarský kmen kvasinek pro spodní kvašení, který byl izolován počátkem 20. století přímo v pivovaru. Tyto kvasinky dávají pivu charakteristickou vůni a chuť.

Při výrobě piva značky Budweiser Budvar tedy nepřipadá v úvahu použití glukózového nebo maltózového sirupu, sladu z kukuřice nebo rýže ani dalších přísad a aditiv typu chmelových extraktů nebo jiných vysoce sofistikovaných preparátů na bázi chmele. Dodržování všech předepsaných parametrů průběžně kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce i orgány Evropské unie. Ležák Budweiser Budvar v sobě spojuje specifické geografické podmínky Českých Budějovic, pivovarský fortel, po staletí předávané zkušenosti místních sládků, pečlivě dodržovaný výrobní postup a nejkvalitnější suroviny. To vše společně vytváří jeho nezaměnitelnou chuť s jemnou hořkostí, kterou oceňují zákazníci na celém světě.

Označení původu v Evropské unii a v ČR

Evropská unie věnuje velkou pozornost ochraně tradičních lokálních potravin. Systém zahrnuje 3 kategorie: Chráněně zeměpisné označení (CHZO), Chráněné označení původu (CHOP) a Zaručená tradiční specialita (ZTS). Dne 30. 4. 2016 bylo v Evropské unii evidováno 1341 označení původu a dalších 169 bylo v různých fázích procesu registrace. V roce 2004 bylo takových označení jen asi 600. Nejvíce označení původu aktuálně patří Itálii (284), Francii (229), Španělsku (192), Portugalsku (134) a Řecku (103). V České republice je celkem evidováno 33 označení původu. Pro pivo je v EU registrováno 28 označení původu, z toho 11 v Německu, devět v České republice a pět v Belgii.