„Realizace skutečné energetické unie bude trvat možná řadu let, ale věříme, že se uskuteční a plynárenství tuto aktivitu vítá,“ říká Jan Valenta, předseda Rady ČPS. „Každý stát v EU si dnes vytváří vlastní energetický mix, což je sice v souladu s lisabonskou smlouvou, ale dohromady to přestává fungovat. Ať už technicky nebo komerčně,“ říká Miloslav Zaur, bývalý předseda Rady ČPS. „Vytvořit jednotný trh, který by byl férový vůči všem zemím i vůči všem hráčům na trhu bude ale vyžadovat obrovské úsilí a harmonizaci pravidel,“ dodává Miloslav Zaur z ČPS.

Z pohledu Evropy jsou důležité především dva aspekty. Prvním je zvýšení stability nebo bezpečnosti dodávek a druhým je silnější vyjednávací pozice pro získání výhodnější ceny plynu. Usnadnit dosavadní reportovací povinnosti jednotlivým členským zemím EU by pak měly Národní akční plány. Některé státy se pouze obávají, že by EK mohla prostřednictvím Energetické unie ovlivňovat jejich lokální energetickou politiku. Navrhuje se také, že k plánům každého státu by se mohly případně vyjadřovat i sousední země. České republice se do návrhu EK podařilo společně se zeměmi Visegrádské čtyřky prosadit posílení energetické infrastruktury. „Vytváření energetické unie začíná na regionální úrovni a to výstavbou dálkových plynovodů jakými jsou u nás STORK II a Moravia,“ říká Radek Benčík, místopředseda Rady ČPS.

Sdružení „GasNaturally“, jež je partnerským sdružením šesti asociací reprezentujících na 150 firem a svazů z celého plynárenského odvětví v Evropě, je toho názoru, že následujících 6 opatření je zcela zásadních pro vytvoření životaschopného a dobře fungujícího projektu Energetické unie:

1. Posun od uhlí směrem k zemnímu plynu: přechod od uhlí k zemnímu plynu by v oblasti výroby elektřiny snížil evropské emise CO2 o 50% a významně by zvýšil kvalitu vzduchu i zdraví nás všech. Pro dosažení této premisy a zajištění přílivu investic do projektů v oblastech efektivity energetických procesů a obnovitelných zdrojů musí zůstat systém EU pro obchodování s emisemi (“ETS“) i nadále základním stavebním kamenem politiky EU v oblasti ochrany klimatu a energetiky.

2. Maximalizace tuzemské těžby zemního plynu: sdružení GasNaturally plně podporuje názor, jenž zastává i EK, že zvýšení tuzemské těžby zemního plynu v evropských zemích přispěje k posílení bezpečnosti dodávek ZP. V roce 2013 kryla tuzemské evropská těžba zemního plynu (tj. EU+Norsko) 55% z celkové spotřeby EU a v této oblasti spatřujeme i nadále významný potenciál.

3. Zvýšení efektivity energetických procesů: nové technologie využívající zemní plyn toho mohou v oblasti efektivity energetických procesů opravdu hodně nabídnout. Zemní plyn je flexibilním a skladovatelným energetickým zdrojem. Sdružení GasNaturally se domnívá, že právě takové technologie by se prioritně měly octnout v hledáčku Evropské unie resp. její agendy v oblasti inovací. Právě tak by měly být podpořeny projekty založené na využití bioplynu, biomethanu či syntetického plynu (vyrobeného z přebytečné elektřiny generované z obnovitelných zdrojů). Pro účely vytápění byl v roce 2014 (dle údajů Eurostatu) zemní plyn cca 3x levnější než elektřina (celkově v průměru i v ceně za kWh).

4. Rekonstrukce trhu s elektřinou: sdružení GasNaturally vítá iniciativu EK revidovat stávající podobu trhu s elektřinou, tak aby se zemnímu plynu i obnovitelným zdrojům naskytla možnost aktivně participovat na výrobě elektřiny. Zemní plyn se dnes jeví jako ideální energetický zdroj, jenž může podpořit variabilitu obnovitelných zdrojů (sluneční, větrná energie). K dispozici jsou rovněž velké úložné zdroje zemního plynu, které mohou proporčně vyvážit elektrickou soustavu a svou měrou tak přispět k zajištění spolehlivých dodávek elektřiny.

5. Úspěšné dokončení projektu interního energetického trhu (zahrnujícího cca 500 mil. zákazníků) by bylo nepochybně atraktivní zprávou jak pro externí dodavatele, tak i pro investory. Pro naše odvětví je typické, že mnohé kroky či přijatá opatření se projeví v dlouhodobější perspektivě a je zapotřebí nemalých investicí. Pokud si investiční zdroje nezajistíme již nyní, může se reálně stát, že se to následně negativně projeví jak v oblasti plynárenské infrastruktury, tak i v zajištění budoucích spolehlivých dodávek pro naše zákazníky.

6. V neposlední řadě je třeba vyhnout se mechanismům, jež mají negativní dopady na fungování vnitřního trhu se zemním plynem (oblast poptávky atp.). Namísto toho by se EU měla zaměřit na implementaci stávající legislativy a nařízení na podporu integračních procesů přispívajících k vytvoření silného evropského trhu.

Jako velkou příležitost pro pozitivní změnu vnímá návrh Energetické unie i česká podnikatelská sféra. „Komplexnost návrhu Energetické unie představuje ojedinělou možnost vypořádat se s přetrvávajícími, reálnými problémy evropského energetického trhu. Pokud se členské státy a Komise nevzdají dosavadní praxe čistě utilitárních ad hoc řešení, čeká EU další desintegrace – nejen energetického – vnitřního trhu a promarněná dekáda“, říká Jakub Vít ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.