Do hlavní role obsadil jeho režisér Jiří Svoboda herce Matěje Hádka, který ve výpravném snímku spíše než sociálního reformátora ztvární osobnost, která prochází osudovou volbou mezi vlastní pravdou a vlastním životem. Film, který získal záštitu prezidenta republiky, se navíc jako vůbec první hraný snímek na světě natáčí novou speciálně odlehčenou kamerou pro záznam „z ruky“. Na obrazovkách by se měl objevit šest set let po upálení Jana Husa, v červenci 2015.

Dvoudílný snímek Jan Hus je jedním z nejnáročnějších projektů, do kterých se Česká
 televize pustila. „Šestisté výročí upálení Jana Husa je mimořádnou příležitostí uvést obraz této významné osobnosti naší historie do souladu s její mravní silou a hloubkou,“ říká ředitel vývoje pořadů a programových formátů České televize Jan Maxa, který je kreativním producentem filmu, a dodává: „Jan Hus byl tradičně zobrazován jako lokální národní a sociální buditel, což značně zkresluje a umenšuje jeho skutečný historický význam. Jeho příběh - o tom, že snaha o život v pravdě dokáže proti nám obrátit naše nejbližší přátele a v konfliktu s mocí nás dovést až na smrt - je dnes stejně aktuální jako ve středověku.“

Knihu o Janu Husovi napsala spisovatelka Eva Kantůrková již v osmdesátých letech. Její první vydání se tak odehrálo jen v rámci samizdatu. Nyní Eva Kantůrková, též jako autorka scénáře, popisuje příběh Jana Husa od počátku XV. století až ke Kostnické hranici. Na rozdíl od tradovaného obrazu sociálního reformátora chtějí autoři filmu sledovat myšlenkové a mravní drama, jež předběhlo o celé století zásadní zlom evropského vývoje. Dramatický děj je ukotvený ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit - krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, arcibiskupa Zbyňka a tří papežů, kteří si dělají nárok na papežský stolec a z toho titulu i na odváděné daně.

První díl filmu začíná ve chvíli, kdy král Zikmund vylákal krále Václava na hrad falešným příslibem triumfální jízdy ke Svatému otci, aby jej mohl uvěznit ve Vídni a zmocnit se celého království. Předělem mezi prvním a druhým dílem je pak okamžik Husova váhání o cestě do Kostnice, film končí jeho upálením.

Vedle Matěje Hádka v titulní roli se ve filmu objeví také Tomáš Dastlík, Jan Dolanský, Pavel Gajdoš, Petr Klimeš, Milan Kňažko, Marika Šoposká, Petra Špalková, Michal Dlouhý, Vladimír Javorský a další. Dramaturgie: Marča Arichteva, scénář: Eva Kantůrková, režie: Jiří Svoboda, kreativní producent: Jan Maxa.

Natáčení zabere celkem 58 natáčecích dní, proběhne ve více než osmnácti lokalitách a objeví se v něm téměř dva tisíce komparzistů. „Půjde navíc o vůbec první hraný film na světě, který je snímán novou speciálně upravenou kamerou uzpůsobenou natáčení z ruky. ARRI AMIRA je totiž zcela novým prototypem digitální snímací techniky,“ prozrazuje detaily manažer realizace filmu Jaroslav Kučera.

Alžběta Plívová, tisková mluvčí České televize