Mezi nadšenci, kteří se o její zrod zasloužili, byly tehdy významné osobnosti – šéfové firem a organizací, kteří měli zkušenosti s vedením kolektivů před rokem 1989. Jejich základním cílem bylo dát celé společnosti srozumitelně najevo, jaké atributy manažerská práce nejen obnáší, ale co bude brzy znamenat v mnoha globálních souvislostech, a to nejen pro řízení firem. Vzato jiným úhlem pohledu už tehdy šlo o řadu provázaných souvislostí činnosti manažerů i manažerek s českou ekonomikou, s vizemi vývoje dnešní České republiky, s nastartováním nového hospodářského vývoje i životní úrovně. Řízení jako disciplína potřebovalo nabrat na kvalitě i významu.  Bylo jasné, že někdejší praxe již stačit nebude. I u nás bylo potřeba, aby se začalo prolínat na vědeckém základě všemi obory, a bylo nutné tuto otázku komunikovat v širším kontextu.

O několik let později dostaly plány ČMA další konkrétní podobu ve vyhlašování prestižní soutěže MANAŽER ROKU, jejíž vyhodnocení bývá vždy přehlídkou a shrnutím toho nejcennějšího, co manažerská praxe v daném roce přinesla. Letos se uskutečnil již 22. ročník MANAŽERA ROKU a do plejády význačných jmen české ekonomiky se i pod zorným úhlem ocenění zapsalo několik desítek nominovaných. V roce 2016 se budou nejlepší z nejlepších vyhlašovat 21. dubna, opět v Praze v Paláci Žofín. Nominace právě probíhají, nominační formulář je k dispozici na www.manazerroku.cz.

„Dnes je cílem ČMA podporovat zvyšování úrovně českého managementu v byznysu i státní správě, napříč nejrůznějšími organizacemi, korporacemi i v mikrofirmách,“ zdůraznil Pavel Kafka, prezident ČMA.

Pavel Kafka

„Manažerské řemeslo“ prochází v současné době dramatickým vývojem. V době, kdy z iniciativy prezidenta Masaryka byl v roce 1924 v Praze pořádán vůbec první mezinárodní kongres o tzv. vědeckém řízení za účasti a podpory mnoha amerických manažerů, se posléze pozornost koncentrovala na optimální zvládnutí technologických procesů, reprezentantem výtečného manažerského umění byl například Tomáš Baťa. Na přelomu 20. a 21. století ovládly management postupy tzv. inkrementálního růstu, tedy postupného zlepšování apod. a symbolem byl každodenní management nákladů, inovací a jiné prvky,“ vysvětlil Pavel Kafka.

Jak dále připomenul, ukázalo se, že zlepšovat sice není chyba, ale ani na tom se již nedá stavět.  Pokud se zlepšování stane strategií, znamená to pokračování dosavadního stavu a vyhýbání se zásadním změnám.

Začátek tohoto století přináší natolik nepředvídatelné změny v technice a technologiích, že není možné je opomíjet. Ne každá firma si však s nimi bude vědět rady, natož procesy řídit a uchopit ve svůj prospěch. Začíná éra internetu věcí a strojů, nazývá se revolucí Industry 4.0, o níž například špička českých manažerů diskutovala na setkání k tématu Inovace a manažerská práce u příležitosti Mezinárodního brněnského veletrhu v Brně letos v září.

V anketě ČMA se na zmíněnou notu Jiří Rosenfeld, generální ředitel Slovácké strojírny, vyjádřil pragmaticky: „Pokroku a zavádění inovací brání sklouzávání ke kopírování jiných nebo vylepšování stávajících parametrů výrobku i výrobních technologií. Aby inovace uspěly a přinesly ovoce, potřebují také uzrát, ale zákazníci jsou netrpěliví a často sáhnou po řešení, která přinášejí viditelný a rychlý finanční výnos. Schází také technici obdaření invenčním myšlením. A poslední brzdou je neochota rozvíjet na první pohled nevýdělečnou činnost v rámci sériové i zakázkové výroby.“

Podle Františka Kulovaného jr., ředitele BAEST Machines & Structures, je složitá situace v inovacích daná tímto faktorem: „Brzdu vidím ve strnulosti většinové populace. Je změny buď neschopná, nebo ji v horším případě odmítá. Překročit paradigma vládnoucí ve společnosti znamená pustit se do neznáma. Zůstat v něm ale pak představuje mrhání aktuálními možnostmi, které svět nabízí.“

Zuzana Ceralová Petrofová, generální ředitelka firmy Petrof, vnímá proces inovací a tvoření nového jako neodlučitelnou součást činnosti každého soudobého výrobce, který se chce udržet na trhu. Jako problematické vidí nové návyky zaměstnanců související se zjišťováním novinek na světových trzích. Technology učí proto firma lépe komunikovat, mají za úkol vyjíždět s obchodníky do zahraničí a vyhledávat alternativní příležitosti v nákupu, využití nových technologií, sledovat konkurenci, ale rovněž efektivněji pracovat v internetovém prostředí. Sama k tomu podotkla: „Inovace produktu se nemůže odehrávat v jediné hlavě. Jde nutně o souhru vysoce kvalifikovaného týmu. Proto jsme v naší firmě týmy vývoje, technologie, konstrukce a produkt managementu, které byly dříve odloučené, soustředili do společných prostor, aby docházelo k maximálnímu sdílení a předávání poznatků, nápadů a nový produkt byl konstruován uceleněji, předešlo se zdržením při výrobě prototypů či finančním výdajům navíc.“

Zuzana Ceralová

Nastupuje tedy éra hlubokých proměn výroby, společnosti i manažerské orientace při řízení podniků a organizací. „Zjednodušeně řečeno, rozhodující nebude běžet rychleji, ale správným směrem,“ dodal Pavel Kafka. Proto roste význam strategického managementu i jeho náročnost. A to jsou témata, jimiž se dnešní Česká manažerská asociace zabývá především. Je třeba připravit firmy i celou společnost na interdisciplinární přístup, na multioborový pohled na vývoj byznysu i společnosti. A bude potřeba brát v úvahu i to, že technologie mají takřka božské vlastnosti, ale člověk se tolik nemění.

Dokladem snahy České manažerské asociace upozorňovat na určité závažné brzdy dobrých záměrů a praxí u nás je její široký záběr činnosti.

„V České republice máme přes 130 sektorových a oborových strategií, které nejsou propojené, nepracují ani se stejnou terminologií a především nemají jedinou zastřešující společnou vizi. To řešení mnoha problémů zásadně brání, protože často, jak se říká, levá ruka neví, co dělá pravá,“ upozornil Pavel Kafka. Dodal, že jedním ze směrů činnosti je například snaha o výraznější komunikaci asociace se státní správou, jíž může dodávat podněty a inspiraci plynoucí od špiček českého managementu.

Snahou České manažerské asociace je tedy hledat zdroje, excelence výjimečnosti, hledat jejich společný průsečík a pokusit se pojmenovat podmínky, při kterých se daří excelenci rozvíjet. Proto například asociace zahájila spolupráci se Senátem Parlamentu ČR – jde o cyklus konferencí a seminářů nazvaný Hledání výjimečnosti, což jsou setkání s vynikajícími osobnostmi celé společnosti, ať jde o ředitele firem, sportovce, umělce nebo politiky. Poslední takové setkání se uskutečnilo letos 26. listopadu 2015.

Vlastislav Bříza, generální ředitel Koh-i-noor Holding na tomto setkání poznamenal:

“Podnikání a vedení týmů je také o etice. Kdo nemá morálku, neměl by podnikat. Byznys není jen o exportu, naše firma dnes vyváží 80 procent produkce, ale to je jen zlomek našeho úspěchu. Ten souvisí i s nepopulárními kroky, které je třeba dělat, a k tomu zase musíte mít odvahu. Podnikání a řízení je ucelený systém témat, včetně vůle chtít něčeho dosáhnout. Jde o umění zvládat překážky i o dávku tvrdohlavosti.“

Milan Knížák do diskuze o hledání výjimečnosti podotkl: „Nové poznatky, technologie, zkušenosti přicházejí, ale člověk se zas tak moc nezměnil. A to nás mate.  Chceme se přizpůsobit tempu, ale neumíme to. Chceme dohnat dobu, která se vyvíjí nezávisle na nás. S tím bychom se měli naučit počítat.“

Záměrem je smysluplně využívat poznatky členů ČMA, ať to jsou firmy či jednotlivci, a jejich závěry formulovat tak, aby přinášely užitek nejen asociaci, ale byly platné při formování podmínek života v ČR jako celku. Aby sloužily popularizaci práce manažerů a čerpaly z jejího zkušenostního portfolia, šířily vzory a motivovaly i mladou generaci budoucích šéfů k umění přijímat rizika, jež s sebou činnost manažerů nese. „Jde nám o to, abychom uměli lépe v práci managementu aplikovat ty nejzásadnější zkušenosti, diskutovat o nich a činit závěry k poučení všech, kteří se řízením zabývají – ať ve státní správě či soukromém sektoru,“ doplnil Ivo Gajdoš, výkonný ředitel ČMA. „Progresivní světový byznys reprezentovaný například Světovou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (pobočka na půdě ČMA již několik let funguje a jmenuje se Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj - CBCSD) si stále více uvědomuje, že úspěch neznamená jen nadvýrobu a skoky v zisku, nýbrž orientaci na další hodnoty, které povedou k zachování zdravého života na celé planetě. Souvisí to s energetikou, životním prostředím, urbanismem i morálkou,“ dodal.

Ivo Gajdoš

Proto také Česká manažerská asociace vyvíjí řadu mezinárodních aktivit, zejména na poli udržitelnosti a na základě shromažďování četných a různorodých informací spolupracuje s Radou vlády pro udržitelný rozvoj. Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj připravila návrh Vize 2050, dlouhodobého pohledu na žádoucí vývoj naší společnosti z pohledu byznysu. Tento dokument je určen pro veřejnou diskuzi jako příspěvek Radě vlády pro udržitelný rozvoj.