V čem z našeho pohledu spočívá ona „díra“ na peníze?

První odhady na stavbu nového terminálu dle architektonické studie ateliéru Velehradský, kdy na místě stávající odbavovací haly měla vzniknout nová prosklená budova včetně lávky vedoucí na Šumbark byly 160 mil. Kč.

Zdroj: http://karvinsky.denik.cz/zpravy_region/20110620zastupitelstvo.html

Dle prováděcí dokumentace (ateliér KOHL architekti) se dle posledních údajů cena zvýšila již na 198 mil. Je nutné podotknout, že projekt ateliéru KOHL nepočítá s žádnou stavbou nové výpravní budovy, ale pouze s demolicí stávající odbavovací haly postavené v bruselském stylu a stavební úpravou dopravní částí nádražní budovy. Je tedy zajímavé, že i když nepřibyla žádná nová hmota, tedy nic nového se nepřistavělo (vyjma instalace zastřešení z textilní membrány), cena se zvýšila o 38 milionu korun!

Zdroj: Radniční listy 8/2013

„Při vší úctě k havířovskému nádraží, se nedá očekávat, že by jeho rekonstrukce byla nákladnější, než náročná oprava významné prvorepublikové vily Tugendhat, kde se náklady vyšplhaly na 173 milionů korun. Oprava nádraží by byla logicky levnější, než stavba nového terminálu“, říká architekt Adam Guzdek ze sdružení Důl architektury.

Zajímavostí zůstává také to, že projektant nového terminálu nevzešel z architektonické soutěže, jak doporučuje Česká komora architektů při zadávání veřejných zakázek, ale vzešel z obchodní soutěže, kdy byla hlavním kritériem nabídková cena na veškeré projekční práce. Ty nesměly překročit cenu 4,997 mil. Kč.

Suma sumárum

České dráhy si nechaly vypracovat architektonickou studii – ideový návrh tří variant (dle našich informací musel ateliér Velehradský vypracovat architektonickou studii ve velmi krátkém čase). České dráhy se rozhodly pro jednu z těchto variant, a to demolici stávající budovy a stavbu nového terminálu.

Tento ideový návrh se stal známým obrázkem, který použila média a město Havířov pro prezentaci občanům. K tomuto řešení jsme jako architekti měli výhrady (skleněné fasády, lávka přes kolejiště, zbytečné převýšení schodišť). Pak byl vybírán uchazeč pro zajištění projektových a investorských prací – viz obchodní soutěž výše. Zde byly definovány takové požadavky, které by málokterý architekt mohl splnit (např. tři významné stavby, z toho jedna o investičních nákladech min. 150 mil. Kč a další dvě min. 60 mil. Kč, min. roční obrat uchazeče 4,5 mil. Kč). Pojem „významný“ je zde roven „drahý“, neboť architektonická kvalita těchto staveb nebyla předmětem posouzení.

„V tomto vidíme jasnou diskriminaci ostatních možných uchazečů. Zde se jasně zúžil výběr vhodných kandidátů. Je nutné říct, že vysoutěžený projektant (KOHL architekti) nerespektoval vybranou variantu architekta Velehradského a přišel vlastním, prostorově úspornějším, avšak paradoxně ve výsledku dražším řešením. Je zřetelné, že požadavky na vzhled a na architekturu nové veřejné budovy nebyly vůbec v požadavcích a nový terminál by mohl vypadat jakkoli,“ řekla Lucie Chytilová, předsedkyně sdružení Důl architektury.

Zdroj: http://www.dularchitektury.cz/vlakove-nadrazi/dopravni-terminal

Zajímavostí je, že České dráhy i havířovský magistrát se chlubí obrázky nového terminálu, kde samotné nádraží není vůbec vidět. Vždy je zakryté textilní membránou. Jak vlastně vypadá nová nádraží budova, která má nahradit bruselskou architekturu? To veřejnost neví. Za peníze ušetřené nerealizací projektu může být nádraží vytápěno dalších 142 let!

Nyní je odhadovaná cena na výstavbu dopravního terminálu 198 milionů korun. Je zřejmé, že během stavby se cena zvýší o vícenáklady, tak jak tomu je u všech realizací. Jaká tedy bude konečná cena nového dopravního terminálu? To lze dnes jen těžko odhadovat.

„Přestože České dráhy dosud nedokázaly jasně říct, jaké jsou přesné náklady na vytápění budovy, získali jsme materiál, ze kterého vyplývá, že náklady na vytápění mohou dosahovat roční částky tří a půl milionu korun,“ říká architekt Adam Guzdek.

Studenty katedry pozemních staveb ČVUT v Praze Eva Smilová a Barbora Cicvárková ve své studentské práci spočetly, že v případě zateplení střechy a výměny vnější fasády dojde k úspoře nákladů na vytápění o 80%!

Zdroj: https://docs.google.com/file/d/0By8XXtwIPgyUdV9lcXE1c0lMR2c/edit?usp=sharing&pli=1

„Když od plánované investice odečtu předpokládané náklady na rekonstrukci, které by neměly přesáhnout sto milionů korun, a zohledním úspory, které získáme při rekonstrukci odbavovací haly, dostaneme číslo 142. To je počet let, po které můžeme vytápět za prostředky ušetřené nerealizací stávajícího nafouknutého projektu, který pan ministr Žák trefně označil jako díru na peníze,“ říká Guzdek.

„Je nutné si uvědomit, že stavba nádraží v šedesátých letech stála tehdejších 139 milionů korun, což by v dnešním přepočtu byla závratná suma 1,39 miliardy korun. Jsme jako národ tak bohatí, abychom tyto proinvestované prostředky jen tak zbourali?,“ ptá se Chytilová. 

Za občanské sdružení Důl architektury
Ing. arch. Lucie Chytilová, předsedkyně sdružení,
Ing. arch. Adam Guzdek, člen rady sdružení