Necelá polovina populace vyslovuje důvěru členům vlády (49 %) a Poslanecké sněmovně (46 %). Důvěryhodnost Senátu je v tomto kontextu politických institucí nejnižší (40 %), ovšem již od počátku roku 2013 plynuje posiluje. Rovněž důvěra v ostatní uvedené instituce se od posledního průzkumu v únoru 2014 zvýšila, nejvýrazněji v případě prezidenta republiky.

Citovaný výzkum STEM byl proveden v sérii TRENDY na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 10. září 2014.

Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1024 respondentů. STEM v dlouhodobé řadě pravidelně sleduje, do jaké míry lidé důvěřují různým institucím.

Následující text je věnován důvěře veřejnosti v instituce politické.

Téměř dvě třetiny občanů dotázaných v zářijovém průzkumu STEM vyjádřily důvěru prezidentu republiky. Zhruba polovina veřejnosti (49 %) důvěřuje členům vlády. Jen mírně nižší je míra důvěry v Poslaneckou sněmovnu (46 %). Senát má důvěru dvou pětin občanů (40 %).

Ze srovnání aktuálního výzkumu STEM s průzkumem v únoru 2014 je patrné, že vláda si udržuje důvěru u zhruba poloviny veřejnosti. Důvěryhodnost Poslanecké sněmovny dokonce výrazněji posílila (o 6 procentních bodů). Z dosavadního hodnocení po loňských volbách nově obsazené Poslanecké sněmovny a nově sestavené vlády je tedy zřejmá spokojenost části veřejnosti, období deziluze, které jsme dříve u předchozích sněmoven a vlád pozorovali,
zatím nenastává.

Dále posiluje také důvěra veřejnosti v Senát a jeho důvěryhodnost je tedy znovu na historickém maximu v dlouhodobé výzkumné řadě STEM od roku 2005.

Členům vlády podle očekávání výrazně častěji důvěřují stoupenci vládních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL). Ze srovnání s průzkumem v únoru 2014 je však patrné oslabení míry důvěryhodnosti členů vlády jako celku mezi sympatizanty hnutí ANO (ovšem z této skutečnosti není možné usoudit, zda jde o projev oslabení důvěry v ministry za hnutí ANO, nebo naopak oslabení důvěry v ministry za ČSSD nebo KDU-ČSL). Mezi příznivci opozičních stran je nejvyšší míra důvěry v členy vlády u stoupenců Úsvitu přímé demokracie.

V táborech ostatních opozičních stran se důvěra v členy vlády pohybuje na úrovni zhruba dvou pětin.

Nejvyšší míru důvěry v Poslaneckou sněmovnu zjišťujeme u příznivců ČSSD. Nadprůměrná je dále u stoupenců ANO, KDU-ČSL a Úsvitu. V důvěryhodnosti Senátu nejsou mezi sympatizanty různých politických stran zásadní rozdíly, v nejvyšší míře Senátu důvěřují příznivci ČSSD a KDU-ČSL.

Míra důvěry v prezidenta republiky se od průzkumu v únoru letošního roku výrazně zvýšila. Následující graf nabízí celkový pohled na vývoj míry důvěryhodnosti prezidenta republiky v době, kdy funkci prezidenta zastával Václav Klaus, a dále zobrazuje více než rok funkčního období Miloše Zemana. Poměrně stabilně vysoká míra důvěry v prezidenta Klause se na konci jeho mandátu dramaticky propadla. Důvěryhodnost prezidenta Zemana je zatím
rozkolísaná.

Prezidentovi významně méně často důvěřují lidé mladší 30 let (58 %), naopak nejvyšší míru důvěryhodnosti zjišťujeme u lidí starších 60 let (69 %).

Míra důvěry v prezidenta je podle očekávání vyšší u stoupenců ČSSD a KSČM a také příznivců KDU-ČSL. Ze srovnání s únorovým průzkumem je patrné, že se míra důvěryhodnosti prezidenta zvýšila ve všech táborech příznivců parlamentních stran, nejvýrazněji u sympatizantů TOP 09, přesto je stále mezi lidmi preferujícími TOP 09 nejnižší (podobně nízká je u příznivců ODS).