„Ministerský návrh na snížení tarifu považujeme za naprosto nepřijatelný, protože uvede exekutorské úřady do ztráty. Z našeho pohledu se jedná pouze o snahu získat politické body místo hledání systémového řešení zadluženosti občanů,“ sdělila Pavla Fučíková, prezidentka Exekutorské komory ČR, a vysvětlila: Průměr zisku exekutorského úřadu předložený ministrem spravedlnosti vůbec neodpovídá skutečnosti. Zásadním problémem je, že ministerstvo pracovalo s aritmetickým průměrem a tím pádem je úplně mimo realitu většiny úřadů. Je třeba pracovat s mediánem neboli střední hodnotou, která vyjadřuje nejobvyklejší výskyt.  My jsme panu ministrovi ukázali ekonomickou realitu obvyklého úřadu, který má 20 zaměstnanců, roční náklady 18 milionů korun a průměrný roční zisk před zdaněním 2 miliony korun. To znamená průměrný hrubý měsíční zisk 166 tisíc korun. Pan ministr nám předhazoval čísla více než dvojnásobná.

Pokud v reakci na dramatické snížení tarifu exekutorské úřady zavřou, nebude mít podle Exekutorské komory kdo jejich případy administrovat, protože zákon na to nyní nepamatuje. Už teď je přes 20 úřadů zavřených a nikdo nemá zájem o jejich převzetí. „Věřitelé budou neúnosně dlouho čekat. Už dnes je průměrná doba trvání exekuce 2 roky. Někteří z nich už mají velké osobní problémy – matky, které netrpělivě čekají na výživné i drobní podnikatelé, kteří jsou na vymožení pohledávek existenčně závislí,“ uvedla Pavla Fučíková a dodala: „Konec exekutorských úřadů bude problémem i pro dlužníky. Těm budou v důsledku prodloužení exekučního řízení dluhy dále narůstat. Tíhu exekuce budou se svými rodinami pociťovat o to více, oč delší dobu bude její provádění trvat. Vyřešení jejich potíží se oddálí.“

V případě snížení exekučního tarifu přestanou mít exekutorské úřady prostředky na svůj chod a logicky propustí zaměstnance. Těch je dnes více než 3000. Provoz úřadů se významně zpomalí, exekutoři budou pečlivě vybírat úkony, které provedou. Aby se předešlo případným kárným postihům, budou se ze všeho nejdříve řešit ty úkony, se kterými se pojí zákonné lhůty. Vlastní vymáhání se odsune na vedlejší kolej. Nyní je v běhu 4,5 milionů exekucí vedených proti téměř 800 tisícům dlužníků. Není vůbec jasné, kdo by vymáhání 350 miliard korun převzal a ministr na tuto otázku na sněmu neodpověděl. Pokud by to byly opět soudy, dojde k neúměrnému navýšení agendy a zatížení státního rozpočtu.

„Reprezentanti výkonné moci si mohou zvolit. Buďto přistoupí k vymahatelnosti práva systémově a promyšleně a společně se vydáme směrem k zodpovědnému, férovému a efektivnímu vymáhání dluhů. Anebo dostane přednost politicky líbivé a rychle spíchnuté řešení, které vrhne věřitele, dlužníky i nás po 15 letech znovu do divokých devadesátých let,“ uzavřela Pavla Fučíková.

Závěrečné usnesení Exekutorské komory naleznete ZDE.

Na mimořádném sněmu podpořili význam exekutorů pro právní stát prezidentka Soudcovské unie ČR Daniela Zemanová a předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš, který byl ministrem spravedlnosti v době ustavení Exekutorské komory.