Kmotry zbývajících dvou nových přírůstku se stali starosta Milovic Milan Pour (ANO) a písničkář Jaromír Nohavica. Ten oživil slavnostní atmosféru křtu koní hudebním vystoupením, při němž za doprovodu harmoniky zazpíval píseň Divoký koně. „Využití bývalého vojenského újezdu pro chov koní považuji za skvělý nápad,“ komentoval slavnostní událost známý hudebník.

Stádo divokých exmoorských koní dovezli loni v lednu do České republiky členové neziskové organizace Česká krajina z Velké Británie a vypustili je do Přírodní rezervace Milovice. Spolu s koňmi v areálu žije i stádo praturů. Čtrnáctihlavé stádo koní se nyní spolu se zmíněnými pratury prohání na čtyřicetihektarové pastvině, společně spásají zdejší porost a co víc – mají se čile k světu.

„Postupně se našim koním narodilo už devět hříbat. Další klisny jsou březí, takže očekáváme další přírůstky. Narodilo se rovněž i první tele pratura. A proto bude velmi brzy aktuální rozšíření pastvin,“ uvedl ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. „Navrhnu, aby Středočeský kraj pronajal České krajině další pozemky, aby mohli rezervaci rozšířit,“ slíbil hejtman Petera, který se rovněž zavázal, že se stane adoptivním otcem klisničky Samhain a bude pravidelně z vlastní kapsy přispívat na výživu a péči o svou kmotřenku.

Volně žijící divocí koně spolu se stádem praturů, kteří byli přivezeni do Milovic z Nizozemí, spásají vzácné stepi a louky, které pláně bývalého vojenského prostoru tvoří. Likvidují především agresivní traviny a náletové dřeviny, kvůli kterým biologicky cenné lokality dříve rychle zarůstaly. Tento projekt České krajiny na záchranu zdejší stepi a luk, který Středočeský kraj podpořil jedním milionem korun, má do oblasti především vrátit přirozenou rovnováhu a zachránit zdejší mimořádně pestré druhy motýlů a jiné fauny a flóry.

„Již po první sezoně napočítali více než stovku nových trsů hořce křížatého, ohrožené rostliny, která je v Milovicích vlajkovým druhem. Pastva divokých koní se tak osvědčila a může zachránit další ohrožené stepní lokality nejen v Milovicích,“ řekl Dalibor Dostál.

„Naším cílem je, aby se na Milovicku nejen dařilo divokým zvířatům, ale aby lidé tuto krásnou krajinu využívali k odpočinku a relaxaci. Proto zde chystáme například výstavbu nové cyklostezky. A také tu chceme postavit vyhlídkovou věž, ze které by mohli návštěvníci divoké koně a pratury pozorovat, aniž by je při tom rušili,“ doplnil hejtman Miloš Petera.

Koně patří v Evropě včetně České republiky k původním živočišným druhům, na kontinentu je vyhubil člověk. Divoce žijící koně přežili v drsném prostředí Exmooru, na náhorní planině s mnoha mokřinami a vřesovišti. První písemná zmínka o nich spadá do roku 1086, a patří tak k nejstarším známým plemenům koní v Evropě. Po staletí je místní lidé nazývali jednoduše „divocí koně“ a v královské honitbě byli tradičně vedeni na seznamech divoké zvěře. Až v 19. století se začali jmenovat exmoorský pony, někdy také keltský pony.

Milovičtí pratuři jsou jen vzdálenými příbuznými původních praturů, kteří žili na většině území Evropy, v oblasti Středního Východu, severní Afriky i Asie. Obrovská zvířata (výška v kohoutku ke dvěma metrům a hmotnost až jedna tuna) však byla od pravěku oblíbeným zdrojem potravy, což ve středověku vedlo k jejich vyhynutí. Poslední známý kus uhynul roku 1627 u polského městečka Jaktorowa. Novodobí pratuři jsou výsledkem práce vědců ve 20. století, kteří je zpětně vyšlechtili z primitivních plemen skotu. Od roku 2008 se o nové šlechtění stará nizozemská organizace Tauros Foundation, jíž se podařilo vybrat šest vhodných druhů evropského skotu a vyšlechtit z nich zvíře, které se vzhledem i chováním nejvíce blíží původním praturům.