Nakládání s veřejnými prostředky musí být co nejefektivnější a nejhospodárnější. Soutěžení pouze na cenu to nezaručí

Není důležitá jen cena, ale i kvalita. Podle Hospodářské komory ČR se při hodnocení nabídek musí zohlednit např. i to, z jakého materiálu je věc vyrobena, jakou má životnost či kolik bude stát údržba. Nabídková cena jako jediné kritérium ekonomické výhodnosti by měla být přípustná výjimečně u výrobků a zadavatelem musí být náležitě odůvodněná. Zákon sice umožňuje zadavatelům určit si i jiná hodnotící kritéria než jen cenu – např. kvalitu a náklady životního cyklu, Hospodářská komora ČR ale upozorňuje, že v praxi se budou zakázky soutěžit dále jen podle ceny a problém se nevyřeší. Soutěžit na cenu je totiž pro zadavatele nejjednodušší a zákon posuzovat i ostatní kritéria povinně nezavádí.

Zákon stále neřeší mimořádně nízkou nabídkovou cenu

Nejasnosti ohledně mimořádně nízké nabídkové ceny jsou často předmětem sporů. Návrh zákona umožňuje zadavateli, aby si stanovil ukazatele (znaky) pro určení mimořádně nízké nabídkové ceny. Hospodářská komora ČR si uvědomuje, že definovat mimořádně nízké ceny je problematické, proto navrhla například zavést výpočetní vzorce nebo procentní sazby, což navrhla v rámci meziresortního připomínkového řízení včetně příslušného výpočetního vzorce. Podle Hospodářské komory ČR musí být zákonem (nebo prováděcím předpisem) stanovena tato kvantitativní kritéria (procentní sazby nebo vzorce), aby bylo v každém případě jasné, které nabídky je nutné už považovat za mimořádně nízké.

Navýšení limitů pro tzv. vícepráce ze současných 30 na 50 % původní ceny zakázky připouštíme jen u stavebních prací

Změna limitů sice vychází z evropských směrnic, avšak ve směrnicích je uvedeno „až 50%“ a jednotlivé státy si toto mohou samy stanovit. Podle Hospodářské komory ČR má tento limit své opodstatnění a je přípustný jen u stavebních prací. Jsme přesvědčeni, že u dodávek (výrobky) a služeb je možné už od začátku nastavit vše tak, že vícepráce nevzniknou. Jinak to povede k tomu, že uchazeč zakázku hned na začátku cenově „podrazí“ a bude rovnou počítat s nárůstem až o polovinu. V praxi se tak zakázky prodraží a ucítí to hlavně daňový poplatník na své peněžence. Vícepráce by podle HK ČR měly být posuzované podle odvětví: pro stavebnictví akceptujeme 50 %, a to proto, že podle vyjádření MMR ČR není možné dělat saldo mezi tvz. méněpracemi a vícepracemi. Podotýkáme, že je to hodně závislé na přípravě zakázky. Avšak pro výrobky a služby není tato možnost navýšení akceptovatelná, zvlášť s možností soutěžení jen na cenu. Pro výrobky a služby je tedy maximální rozumná mez mezi 20 a 30 %.

Není možné, aby bylo legální navýšení ceny o 110 až 115 %

Paragraf 223 navrhovaného zákona připouští sčítání navýšení – víceprací každé zakázky. Takže šikovný dodavatel a ovlivnitelný, nebo nedostatečně odborný, zadavatel může nejdříve připustit navýšení o 10 resp. 15 % původní hodnoty zakázky, pak navýšit pokud jsou stavební práce, služby nebo dodávky (výrobky) nezbytné dalších až 50 %, a pokud se prokáže (což není vůbec složité), že vznikla potřeba, kterou zadavatel nemohl předvídat a nemění celkovou povahu zakázky, pak lze ještě navýšit o dalších 50 % původní hodnoty závazku. To je nepřípustné právě v kombinaci s možností soutěžení jen na cenu, kdy bude docházet k podhodnocení zakázek a následnému navýšení až do této astronomické výše 110 resp. 115 %. A to bude zákonně podložené diskriminační soutěžení veřejných zakázek pro slušné a poctivé dodavatele, kteří nabídnou férovou cenu. Péči řádného hospodáře a posílení odpovědnosti zadavatelů tento paragraf úplně shazuje. Hospodářská komora ČR proto vyzývá vládu, aby nepřipustila možnost klientelismu, korupce a nehospodárného vynakládání veřejných prostředků a neumožnila sčítání těchto položek.

Hospodářská komora má výhrady k celkové koncepci zákona již od začátku a připomínky týkající se například i podpory malého a středního podnikání ve smyslu směrnice 24/2014, nebo tzv. in house zakázek nebyly ze strany MMR brány v potaz. Není tak trochu divné, že podnikatelská veřejnost chce tvrdší podmínky než předkladatelé zákona? Odpověď zní: není, my podnikatelé chceme konečně poctivé soutěžení a účelné vynakládání veřejných prostředků, které do rozpočtu posíláme prostřednictvím daní. Proto apelujeme na vládu České republiky, aby tento stěžejní zákon, představující v roce 2014 600 miliard Kč, nepodpořila v této verzi jen za účelem platnosti od 18. dubna 2016, ale aby se zaměřila na to, aby byl zákon kvalitní.