PARK RESTAURANT – nový projekt Správy NP a CHKO Šumava. Několik stylových restaurací rozesetých po Šumavě se zcela jasnou grafickou identitou, ale také jasnými pravidly provozu, které musí dělat výbornou vizitku nejen národnímu parku ale celé Šumavě. Pravá šumavská franchiza!

„V našich PARK RESTAURANTech se bude snoubit místo, kde budeme informovat veřejnost o Národním parku Šumava s místem odpočinku a občerstvením s důrazem na regionální produkty. Budou to vlastně informační střediska s profesionálně vyškolenou obsluhou, jako máme na našich informačních střediscích a designově jednotné restaurace zároveň. Záměrem je takto pozitivně propagovat národní park, bude to naše nejlepší vizitka,“ uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

PARK RESTAURANTy navíc zaměstnají několik místních lidí. „Předpokládáme, že PARK RESTAURANTy nebude provozovat Správa šumavského parku.

Všechny na základně jasné licenční smlouvy, která bude obsahovat přísná pravidla pro provoz, pronajmeme a budeme kontrolovat dodržování stanovených pravidel,“ doplňuje ředitel Mánek. Park restauranty budou mít svojí neměnnou grafickou identitu, od tiskovin, nádobí, přes dnes již fungující webové stránky až po jasně určené úbory obsluhy v dámském i pánském provedení.

Vlajkovou lodí bude nově zrekonstruovaná restaurace na Březníku u Modravy. Pravidla franchisy však nastoupí až po zkušebním zimním provozu. Další restaurace budou přibývat. Správa NP a CHKO Šumava efektivně využije stojící a fungující budovy. „Na začátku příštího roku otevřeme další PARK RESTAURANT v Českých Žlebech v budově naší ubytovny. Další bude na Kvildě uvnitř bývalé roty pohraniční stráže a kromě restaurace tam také bude centrální prodejna suvenýrů z Národního parku Šumava,“ popisuje vizi vedení šumavského parku Pavel Pechoušek, tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava.

„Pokud se projekt ujme, uvidíme, jak s licencí dále naložíme. Dovedu si představit, že se časem může otevřít park restaurant třeba i v Praze nebo Budějovicích. To pak teprve bude ta správná reklama pro Národní park Šumava,“ doplňuje Pavel Pechoušek.

Březník, který stojí jen asi tři kilometry od hranice s Německem se stane místem setkání mezi Čechy a Němci. Dominantou je šest stolů, které jsou věnovány šesti osobnostem z obou stran hranice, které o Šumavě psali, malovali ji nebo o ní skládali hudbu. Každý stůl má jiný tvar a jinou velikost. „Z české strany to bude spisovatel Karel Klostermann autor nezapomenutelných románů o Šumavě. Josef Váchal, který je známý díky dřevorytům z knihy Šumava romantická a umírající. Třetím Čechem je hudební skladatel Bedřich Smetana, který složil symfonickou báseň Vltava z cyklu Má vlast. Březník tak vlastně nebude ani tak restaurací, jako spíše expozicí a kulturním stánkem,“ vysvětluje Tomáš Fait, náměstek pro vnější vztahy Správy NP a CHKO Šumava.

První německý stůl je věnovaný Paulu Friedlovi, který se v Bavorsku proslavil jako muzikant, lidový zpěvák, byl spisovatelem a básníkem rodného kraje, také byl sběratelem lidových písní a povídek. Dalším německým umělcem je malíř Reinhold Koeppel. Jeho tvorba je věnována hlavně přírodě Bavorského lesa.

Známé jsou jeho portréty dřevorubců a sklářů.

„Posledním je hudební skladatel Carl Maria von Weber. Jeho Čarostřelec (Der Frieschüser) z roku 1820. Romantická opera o třech dějstvích jejíž děj se odehrává na Šumavě pod Luzným ve Vlčím dole,“ uzavírá Václav Sklenář, předseda občanského sdružení Karel Klostermann-spisovatel Šumavy, které se na rekonstrukci výrazně podílelo. Manželé Jandovi, kteří jsou také členy sdružení, se stali architekty rekonstruované stavby.

Menu bude jednoduché, rozhodně nebudou chybět borůvky a snadno připravitelná šumavská jídla. Nebude se zde připravovat více než 6 druhů jednoduchých jídel. A specialita bude i na čepu. Zákazníci tu budou popíjet pivo Šumavský fořt a borůvkový speciál Modrý Urogallus. Obě piva ze strakonického pivovaru Dudák.

Historie Březníku:

Březník (Pürstlink) je jedno z nejkrásnějších, nejnavštěvovanějších a zároveň nejtajemnějších míst na Šumavě. Typická šumavská hájenka tu stojí od roku 1787. Hájovně postavil nesmrtelný pomník spisovatel Karel Klostermann, který sem ve druhé polovině 19. století zasadil děj svého románu Ze světa lesních samot. V roce 1856 už stála fořtovna zhruba tak, jak ji známe v dnešní podobě. Byl zde byt revírníka, hajného, kancelář polesí, reprezentační místnost pro hosty, později i turistická ubytovna. Byly tu také stáje pro dobytek a pro koně včetně přístřešku pro kočáry a saně. Pod fořtovnou stály také dva domky pro dřevorubce. Po druhé světové válce až do padesátých let minulého století tu ještě bydlel hajný, později ho vystřídala pohraniční stráž, fořtovna byla v hraničním pásmu, kam se turista nedostal, a postupně chátrala.

Po několik desetiletí, bylo toto místo veřejnosti zapovězeno a hájenka se dostala do žalostného stavu.  Opravil ji až tehdejší ředitel Správy NP a CHKP Šumava Ivan Žlábek. Během léta tu fungoval bufet. Před dvěma lety tehdejší ředitel Jan Stráský umožnil provoz tohoto bufetu i v zimě a posléze celoročně. Březnickou hospůdku si záhy oblíbilo nespočet přicházejících turistů. A často se v návalech tísnili ve dveřích, místo u stolů na ně nezbylo. Nečekáme zvýšení návštěvnosti, ale rozhodně se zvýší komfort a požitek těm, kteří na Březník přijdou. I když Březník leží uprostřed divočiny, kde se příroda vyvíjí po svém, tak zároveň stojí v místě, kudy vedou turistické stezky z Modravy - modrá podél Luzenského potoka a zelená přes Modravskou horu.  Rovněž tudy vede alternativní trasa úbočím Špičníku z nedalekého Bavorska. „A proto je Březník, navzdory své divokosti, místem setkávání. Místem setkávání turistů z Čech i Bavor, místem setkávání národů. Úprava interiéru březnické myslivny tak zaručí, že tento výjimečný dům bude žít i nadále, tak jak tomu bylo po celá staletí,“ uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

Zajímavosti

Tato hájenka byla odjakživa místem pro spočinutí a občerstvení turistů. Jak o tom krásně hovoří Antonín Bašta - v Průvodci po Šumavě z roku 1920:
„Pürstlink (1133 m), samota lesní v krásné poloze na levém břehu potoka Lužného (Lužná), který odtud slove „Modrá“, nebo Modrý (Maderbach), a při výtoku slati kaltstaudenské. Jest zde hájovna a myslivna. Soukromý telefon. V hájovně dostane se českým turistům vřelého uvítání bodrými hajnými Kohoutem a Vláškem. Dostati tu možno pivo, máslo, chléb, mléko, vejce, vůbec vše jako v každém horském hostinci šumavském a za ceny velmi mírné. Znaveným uchystáno jest stále as 10 noclehů. Poplatek za nocleh pro členy Nár. Jed. Pošumavské 70 hal. Českým turistům doporučuje se k přenocování Pürstlink vřeleji, než Modrá (Mader), v níž není té pohostinnosti jako v hájovně českého hajného pürstlinkského“

Zajímavé zápisky lze najít i v návštěvní knize z Březnické hájenky z let 1935-1936.

„Jsme nadšeni tímto překrásným koutem Šumavy a spokojení s milým pohostinstvím.“

„K večeři si rozhodně dejte palačinky a hned jako já se zeptejte na návod, protože tak dobré umí málokdo.“

„Kdyby byly turistické chaty všude tak dobře vybaveny jako na Březníku, to bychom se měli dobře“

Zeměpisné údaje:

Březník se nachází na severním okraji Luzenského údolí v Kvildských pláních. Březnická hájenka stojí nad soutokem Luzenského a Březnického potoka, který zde vytváří Modravský potok - hlavní pramenný tok Vydry. Celá lokalita je jedním z nejdeštivějších (dlouhodobý průměr 1522 mm, v roce 1922 dokonce 2132 mm) a nejstudenějších míst v Česku. Nachází se v přísně chráněné zóně parku. Z Březníku vede lesem naučná cesta „Proměna horské smrčiny“. Z údolí se nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na Luzný, který leží 300 metrů za česko-německou hranicí v Bavorsku.