Počty ovšem významným způsobem ovlivnila i pandemie nemoci COVID-19. Náklady na nemocenskou se přesto výrazně nezvýšily. Vyplývá to z čísel Ministerstva práce a sociálních věcí. Proplácení prvních třech dnů nemoci navíc zlepšilo napjaté rozpočty domácností.

„Karenční doba byla nespravedlivá, nesmyslná a zdraví nebezpečná. S příchodem koronakrize jsem dvojnásob ráda, že se nám se sociální demokracií podařilo tenhle pozůstatek pravicových vlád odstranit. Spousta domácností jen tak tak vychází s příjmy i mimo krizi, natož dnes. Díky znovuzavedení proplácení prvních třech dnů nemoci lidé s průměrnou mzdou nepřišli o 2 688 Kč, rodina s dětmi s průměrnou mzdou pak o 5 376 Kč,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s tím, že za minimální náklady tak bylo možné zlepšit finanční situaci domácnostem.

Průměrný měsíční počet případů od 1. července 2019 do 1. července 2020 vzrostl oproti stejnému období před rokem o 17 %. Před zrušením karenční doby byl měsíční průměr 128 431, po zrušení 150 650. Na tomto čísle se výrazným způsobem podílela hlavně pandemie COVID-19. Od 1. března do konce června 2020 bylo vystaveno celkem 681 449 eNeschopenek, z nich bylo 57 242 karantén. Ze statistik vyplývá, že krátkodobá nemocnost nijak výrazně nevzrostla. Podíl krátkodobé nemocnosti od 1 do 3 dnů byl před zrušením karenční doby 4,2 %, po zrušení dosahoval 4,7 %.

Náklady minimální, přínosy velké

Zrušení karenční doby neovlivnilo růst výdajů na nemocenské. Výrazněji se do nákladů promítlo pouze období koronakrize. Před zrušením karenční doby šlo na nemocenskou průměrně 2,071 mld. Kč měsíčně, po jejím zrušení 2,493 mld. Kč. Očistíme-li data o období koronavirové epidemie, navýšily se průměrné měsíční výdaje pouze o 158 mil. Kč. Jde však o dlouhodobý trend, náklady zvolna rostou již několik posledních let.

Podvody jsou vzácností

Před zavedením eNeschopenky byla kontrola dočasných pracovních neschopností do 3 dnů prakticky nemožná, elektronická neschopenka umožňuje rychlejší reakci na hlášenou neschopnost. Podíl lidí, kteří nedodrželi léčebný postup, dlouhodobě klesá. Růst nenastal ani po zrušení karenční doby, ani po zprovoznění eNeschopenky. Nedodržení léčebného režimu se prokázalo u zhruba 3 nemocných z 1 000.