V návaznosti na kyanidovou havárii na řece Bečvě i následující incidenty nadlimitních úniků niklu a dusitanů zahájil po dohodě s MŽP v letošním roce Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v. v. i. (VÚV) týdenní monitoring kvality vody v řece Bečvě. Konkrétně v úseku mezi jezem Juřinka I a ocelovou lávkou k lokalitě Za Vodou, kde se nacházejí výustě odpadních vod několika velkých průmyslových areálů. Odběry vzorků probíhají na naplánovaných, ale předem neoznámených místech a v předem neoznámených časech. Ty jsou následně vyhodnocovány laboratořemi VÚV a státního podniku Povodí Odry. Výsledky jsou veřejnosti dostupné na stránkách VÚV. Monitoruje se devět ukazatelů kvality vody.

„Cílem tohoto monitoringu je shromáždit údaje pro následnou instalaci přístrojů na kontinuální měření kvality vody a zároveň mít pod preventivním dohledem podniky, které do toku vypouštějí odpadní vody. Za dobu šesti týdnů, kdy monitoring funguje, nebylo zatím odhaleno překročení limitů znečišťujících látek v řece,“ komentuje testování kvality vody ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáš Urban.

V návaznosti na probíhající týdenní monitoring spustí VÚV po dohodě s MŽP a ve spolupráci se státním podnikem Povodí Moravy (ze zákona správce toku) kontinuální monitoring kvality vody v Bečvě. Ten bude probíhat v ročním pilotním výzkumném režimu, který by měl položit základy pro nepřetržitý havarijní monitoring jakosti vody na řece Bečvě pod Valašským Meziříčím v lokalitě Lhotka nad Bečvou. Záměr je projektován na pozemcích ve vlastnictví obce Lešná a Povodí Moravy, s.p., a to v místě dohodnutém za účasti zástupců obou subjektů zejména s ohledem na umístění výustí hlavních znečišťovatelů, charakter území, provozní přístup k monitoringu a technickou infrastrukturu v okolí (distribuční síť el. energie). Zkušenosti získané z pilotního projektu mohou být podkladem i pro budování budoucí sítě toximetrů měřících kvalitu vody v našich hlavních tocích.

Monitorovací stanice bude využívat mj. přístroj Daph Tox II. V něm se pro vyhodnocování jakosti vod využívá biologická metoda měření založená na sledování změn chování živých organismů, kterými jsou perloočky. Pohyb organismů v měřící cele kontinuálně snímá kamera. Změny chování jsou průběžně vyhodnocovány integrovaným počítačem. V návaznosti na chování perlooček lze potom spustit automatické vzorkování a oznámení příslušným složkám integrovaného záchranného systému a kompetentním úřadům.

Přístroje včetně vlastní stanice v ceně 3 miliony korun jsou majetkem výzkumného ústavu. Provoz stanice, který se odhaduje na 250 tisíc korun ročně, bude během pilotního projektu taktéž hrazen z rozpočtu VÚV.