„Snahy ministerstva o zodpovědný a profesionální výkon insolvenčních správců vítáme a dlouhodobě podporujeme, ale jsme znepokojeni neustále sílící regulací založené na formalismu a restrikcemi vedoucími až do absurdit, za které nás následně ministerstvo postihuje,“ vysvětluje Eva Hepperová, předsedkyně Unie spolků insolvenčních správců. Stanovisko unie, zaslané Ministerstvu spravedlnosti, objasňuje prostřednictvím řady argumentů, že ministerstvo nepostupuje při kontrolách provozoven správně a překračuje své pravomoci.

Podle unie se insolvenční správce může nechat při své činnosti zastoupit nejen svým zaměstnancem, ale i jinou osobou, přičemž za řádný výkon činnosti nese odpovědnost správce. Insolvenční zákon nikde nezakazuje, aby se insolvenční správce nechal zastoupit jinou osobou než svým zaměstnancem, jak tvrdí ministerstvo. Naopak zákon předpokládá využití třetích osob (např. §37 odst. 2 nebo §39 Insolvenčního zákona). Jak unie uvádí, je konání ministerstva také v rozporu s Listinou základních práv a svobod, když nepostupuje v mezích zákona a požaduje po správcích povinnosti, které jim zákon neukládá. Tvrzení ministerstva, že při zastupování třetí osobou může dojít ke střetu zájmů nebo zneužití informací, nejsou podle unie opodstatněné, neboť insolvenční řízení je transparentně vedeno ve veřejně přístupném Insolvenčním rejstříku.

„V předchozích obdobích ministerstvo ve svých písemných materiálech zastoupení třetí osobou při běžných činnostech na provozovně připouštěl a stejně tak byli insolvenční správci opakovaně informováni pracovníky ministerstva na seminářích pořádaných v letošním roce, nerozumíme proto nynějšímu obratu v tomto názoru, když nedošlo ke změně legislativy,“ uvedl Lukáš Stoček, místopředseda Spolku moravských insolvenčních správců.

Možnost zastoupení třetí osobou přímo uvedlo ministerstvo např. ve své Zprávě o postupu v oblasti novelizace insolvenčního práva, zpracované pro plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR konané 29. dubna 2016, kde se uvádí: „…provozovna nesmí být fiktivní, a musí v ní insolvenční správce skutečně vykonávat činnost, přičemž tuto činnost může vykonávat prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pověřených osob.“

„Tato praxe ministerstva může ve svém důsledku znamenat rozladěnost a rozčarování na straně mnoha správců. Následkem toho se může stát, že někteří správci ukončí svou činnost a budou se věnovat jiným oborům, v nichž nedochází k takovýmto zásahům ze strany státu. Měli bychom se zaměřovat zejména na kvalitu práce správce a nikoli na formální procesy, jak činí ministerstvo,“ dodal Kamil Podroužek, místopředseda Unie spolků insolvenčních správců.

Unie spolků insolvenčních správců požádala Ministerstvo spravedlnosti, aby ctilo tradici vyspělého právního státu, neprovádělo dále kontrolní činnost v rozporu se zákonem a respektovalo pozici insolvenčního správce jako profese s možností zastupování třetí osobou. Podobně jako to uznal Ústavní soud, Nejvyšší správní soud a Vrchní soud v Olomouci ve svých dřívějších rozhodnutích.

„Insolvenční správci jsou už tak svázáni přísnými pravidly, včetně sankcí a prověrek. Nemůžeme nečinně přihlížet dalším represím, které jsou nad rámec zákona, neúměrně zatěžují správce a brzdí jejich každodenní náročnou a zodpovědnou práci. Rádi však budeme spolupracovat s ministerstvem na dalším zkvalitnění insolvenčního prostředí,“ dodává předsedkyně Eva Hepperová.

Unie spolků insolvenčních správců, z. s. sdružuje přes 100 aktivních insolvenčních správců napříč ČR a patří mezi dvě největší profesní uskupení insolvenčních správců. Vznikla spojením regionálních spolků při Krajských soudech v Ostravě, Hradci Králové a Ústí nad Labem. Zaměřuje se na úpravu legislativy, informování a vzdělávání správců a spolupráci s dalšími institucemi ve prospěch zlepšování insolvenčního prostředí. Více ZDE