Novou, 99. sezónu Národního divadla moravskoslezského otevírá výročí, které má zásadní význam v dějinách profesionálního divadelního života Ostravy a zároveň i v současném životě Národního divadla moravskoslezského.

V sobotu 28. září 1907 bylo slavnostně otevřeno Městské divadlo – dnešní Divadlo Antonína Dvořáka. „Tato první ryze divadelní budova v Ostravě byla do roku 1999, kdy byla otevřena novostavba Divadla loutek Ostrava, jedinou projektovanou a postavenou stavbou určenou výhradně jako divadlo! Je dalším ze sebevědomých a důležitých znaků proměny Ostravy v moderní průmyslové velkoměsto, proměny probíhající od poloviny 19. století. Už 110 let ze 750 let historie Ostravy (29. listopadu 2017 si připomeneme 750 let od první písemné zmínky o Moravské Ostravě) je jeho neoddělitelnou součástí, je důležitým kulturním a společenským centrem města, svědkem i účastníkem jeho proměn,“ říká ředitel NDM Jiří Nekvasil.

Více než století provozu, to je dlouhá doba. Během ní budova několikrát změnila s vývojem historických událostí a politické situace název i podobu a stala se scénou pro tisíce představení. Mají zdi paměť? Jak se zrcadlí 110 let historie bouřlivého 20. století v jednom domě? Co všechno bychom viděli, kdybychom se mohli vrátit v čase a pozorovat, co vše se zde událo? Právě o rekonstrukci takové paměti divadelní budovy se pokusí jedinečné představení, které bude v den výročí uvedeno na jevišti tohoto divadla.

Výročí budovy Divadla Antonína Dvořáka bude připomenuto v rámci jedinečného představení – 28. září v 18.30 hodin začne na jevišti Divadla Antonína Dvořáka komponovaný večer 110 LET DIVADLA ANTONÍNA DVOŘÁKA VE 110 MINUTÁCH, ve kterém bude každý uplynulý rok symbolizován jednou minutou jevištního času. „V tomto zrychleném toku dějin budete mít možnost sledovat uplynulé události během 110 minut. Formou vyprávění, tance, hereckých a kostýmních výstupů, divadelních obrazů, projekcí či abstraktních výjevů budou ztvárněny různé události, které se váží k danému roku a budově Divadla Antonína Dvořáka. Některý rok bude představen velkou historickou událostí národních rozměrů, jiný třeba drbem z dámské šatny nebo jinou historkou ze zákulisí,“ vysvětluje režisér Pavel Gejguš.

Přípravy celé akce se zhostila tato čtveřice: dramatička a dramaturgyně Lenka Lagronová, scénograf a šéf výpravy NDM David Bazika, kostýmní výtvarnice Marta Roszkopfová a již zmiňovaný režisér Pavel Gejguš, který je uměleckým šéfem divadla Stará aréna a bude tedy v NDM působit jako host. Na scéně se představí účinkující ze všech souborů NDM – Tomáš Jirman, Vladimír Polák, Anna Cónová, Miroslav Rataj, Lucie Končoková, Renáta Klemensová, Jan Fišar, Vít Roleček, Michaela Vápeníková, Olga Borisová-Pračiková, Karolína Křížová, Michal Bublík, Matthias Kastl, Burak Serkan Cebeci, Brittany Haws, Eva Dřízgová-Jirušová, Luciano Mastro, Peter Svetlík, Eva Villámová, Petr Miller i hostující herci a hosté – Robin Ferro, Vladislav Georgiev, Šimon Krupa, Jan Chudý, Stanislav Šárský, Alexandra Gasnárková, Federica Franceschini a řada dalších.

Nechte se překvapit, co vše tento tým připraví a co vše se v ten den stane během neopakovatelného večera! Vstupné na tento neopakovatelný večer je také symbolické – 110 Kč!

U příležitosti významného historického jubilea města Ostravy se ve spolupráci s městským obvodem Moravská Ostrava a Přívoz uskuteční také exteriérová výstava fotografií ke 110. výročí otevření budovy Divadla Antonína Dvořáka (Městského divadla). „Výstavu realizujeme nejen k samotnému výročí 110 let od slavnostního otevření budovy divadla, ale také u příležitosti historického jubilea města Ostravy,“ říká manažerka mimořádných projektů Andrea Dortová. Výstava bude v průběhu září 2017 rozmístěna do prázdných výloh v různých částech centra města tak, aby na ni mohl narazit prakticky každý. Autorem konceptu výstavy je výtvarník Jiří Šigut ve spolupráci s archivem Národního divadla moravskoslezského. „Pro Ostravany, kteří pomocí mapy navštíví všechny části výstavy, je také připravena soutěž o vstupenky do divadla,“ dodává Dortová.

Výstava je realizována v rámci oslav 750. výročí první písemné zmínky o městě Ostrava za finanční podpory statutárního města Ostravy.

A ke svým 110. narozeninám dostává Divadlo Antonína Dvořáka (a tím i diváci) několik důležitých dárků! „O divadelních prázdninách se zde pilně pracovalo, a tak po sedmnácti letech se dočkalo divadlo nové jevištní podlahy (to jsou ta prkna, která znamenají svět!), byla instalována dvě nová propadla, ve foyeru byly položeny nové koberce, polovina hledištních sedadel prošla renovací, bylo dokončeno kompletní zapojení nového scénického osvětlení,“ vyjmenovává ředitel NDM Jiří Nekvasil.

Do provozu bylo také uvedeno nové titulkovací zařízení, které umožní titulkování operních představení nejen v českém, ale souběžně i v anglickém jazyce. „Chceme tak dále deklarovat vstřícnost a přátelskost k česky nehovořícím návštěvníkům, a to nejen těm, kteří v současné době v Ostravě žijí a pracují, ale i těm, kteří do Ostravy často zajíždějí i za naším zajímavým a i ve světě stále častěji oceňovaným uměleckým programem operního souboru!“ pokračuje Nekvasil.

Malé kalendárium Divadla Antonína Dvořáka

80. léta 19. století
poprvé zazněla myšlenka vybudovat v Moravské Ostravě městské divadlo

1902
ustanoven divadelní stavební výbor

22. listopadu 1904
obecní výbor na svém jednání definitivně rozhodl o stavbě

7. července 1905
schválen návrh na stavbu divadla od vídeňského architekta Alexandra Grafa

28. září 1907
Městské divadlo / Stadttheater slavnostně otevřeno večerem, jehož součástí byla premiéra hry Friedricha Schillera Vilém Tell (v divadle se hrálo do r. 1919 výhradně německy)

1909–1910
první velká stavební úprava – zrušena středová ulička v přízemí hlediště

1914/1915
z důvodu první světové války byla činnost divadla v této sezóně přerušena

8. května 1919
poprvé se zde hrálo česky – divadelní společnost Antonína Drašara provedla Smetanovu Libuši

12. srpna 1919
oficiální zahájení činnosti Národního divadla moravskoslezského (tehdy NDMS) provedením Smetanovy opery Prodaná nevěsta v Městském divadle

1920
budova Městského divadla se trvale stala sídlem NDMS (německý soubor se přesunul do Deutsches Haus)

10. ledna 1928
z iniciativy Jaroslava Vogela se v Městském divadle konal první z cyklu pravidelných symfonických koncertů rozšířeného divadelního orchestru; v cyklu jako sólisté vystoupili mj. Igor Stravinskij, Paul Hindemith nebo Sergej Prokofjev

1939/1940
v budově Městského divadla se v sezóně 1939/1940 hrála česká i německá představení

31. prosince 1940
poslední představení Národního divadla moravskoslezského v Městském divadle, poté se tam do roku 1944 hrálo opět výhradně německy (česká představení se konala v Národním domě a na dalších místech)

29. srpna 1944
divadlo poškozeno v důsledku bombardování Ostravy americkým letectvem

1. září 1944
vzhledem k častým náletům a blížící se frontě byla všechna divadla v Protektorátu Čechy a Morava uzavřena

1945
změna názvu na Zemské divadlo, užíváno však též pojmenování Velké divadlo či Městské divadlo

1945–1946
první velká rekonstrukce podle návrhu městských architektů Evžena Friedla a Jana Jírovce – kromě odstranění válečných škod bylo upraveno foyer, šatny i bufet, vyměněna sedadla (modrá místo původních červených), zavedeno nové osvětlení hlediště včetně lustru, zrušeny přízemní boční lóže, rozšířeno orchestřiště, modernizováno scénické osvětlení a instalována jevištní točna

11. května 1946
obnovení provozu divadla představením inscenace Smetanovy opery Libuše

19. září 1948
instituce přejmenována na Státní divadlo v Ostravě, budova současně přejmenována na Divadlo Zdeňka Nejedlého (DZN)

3. května 1954
v DZN se konal zahajovací koncert nově založeného Ostravského symfonického orchestru (později přejmenovaného na Janáčkovu filharmonii Ostrava)

1954–1956
rekonstrukce divadla podle návrhu Jana Tymicha, která nejvíc změnila vnější podobu divadla – novobarokní prvky nahrazeny novoklasicistním řešením; probíhala bez přerušení provozu divadla

1969–1971
rekonstrukce podle projektu Iva Klimeše, zbourání zadní přístavby a nahrazení novým řešením provozního zázemí

15. května 1990
rozhodnutím umělecké rady divadla změna názvu divadla na současnou podobu – Divadlo Antonína Dvořáka

1999–2000
nejnovější rekonstrukce a přístavba (autoři Josef Havlíček a Vít Klimeš): loubí uzavřeno, navrácena původní bílá, zlatá a červená barva do interiéru, v přízemí opět umístěny lóže, pro pohodlí diváků zvětšeny rozestupy mezi řadami sedadel, přibyla možnost bezbariérového vstupu do přízemí, na balkon i galerii; přístavba nové části divadelní budovy

31. prosince 2000
slavnostní otevření rekonstruované budovy představením inscenace Zlaté rouno, na níž se podílely všechny čtyři soubory divadla