Cílem samotné soutěže Patrimonium pro futuro je vyzdvihnout zásluhy o záchranu kulturních památek, významné objevy a nálezy, příklady kvalitních oprav či restaurování a úspěšné prezentace kulturního dědictví. Pardubický kraj má letos v kategorii „obnova památky, restaurování“ hned dvě želízka v ohni, a sice Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, který prošel v uplynulých dvou letech rozsáhlou revitalizací, a hřbitovní kapli sv. Isidora v Křenově, památku disponující zcela jedinečnou sochařskou i malířskou výzdobou.

První nominant, Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem patří k nejvýznamnějším památkově chráněným a přírodním celkům na území Pardubického kraje. Tradice chovu koní zde sahá až do dob pánů z Pernštejna, kteří zakoupili pardubické panství na konci 15. století. Původní koňskou oboru povýšil roku 1579 na císařský dvorní hřebčín samotný Rudolf II., díky čemuž je kladrubský hřebčín patrně nejstarším hřebčínem tohoto rozsahu na světě. Císaři patřily Kladruby až do vzniku republiky v roce 1918, kdy přešly do vlastnictví československého státu. V současnosti zde nalezneme chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní, jež čítá přibližně tři sta starokladrubských koní.

Revitalizace areálu hřebčína byla podpořena dotací z Integrovaného operačního programu, díky níž bylo regenerováno šestnáct národních kulturních památek a jedna kulturní památka. Rozsah a variabilita rehabilitovaných objektů bezpochyby svědčí o unikátnosti akce, neboť vedle hlavního stájového areálu s přilehlými dvory Františkov a Josefov prošel rekonstrukcí i zámek, kostel sv. Václava a Leopolda, kočárovna, postrojovna, kaple povýšení sv. Kříže, tři obytné domy, lesovna či bývalá vodárenská věž. V současnosti je přístupný naší i zahraniční veřejnosti a od počátku se těší obrovskému zájmu turistů. Mimo výše uvedené skutečnosti je nutné rovněž zdůraznit, že v současnosti je Kulturní krajina Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem nominována do Světového kulturního dědictví UNESCO.

Druhou nominovanou památkou je hřbitovní kaple sv. Isidora v Křenově, jež byla postavena v roce 1707 z iniciativy místního faráře a mecenáše Johanna Benedikta Schindlera. V areálu hřbitova zatím neznámý stavitel vybudoval na centrálním oválném půdoryse orientovanou stavbu s nižší sakristií na východní straně. V interiéru kostela vidíme na čelní stěně nad hlavním oltářem postavu sv. Isidora, nalevo na evangelijní straně Adama s rýčem, blíže ke kruchtě je sv. Vít s kotlem u nohou. Naproti Adamovi je vyobrazena Eva s jablkem v ruce a vedle s největší pravděpodobností sv. Jenovéfa Pařížská s pastýřskou holí a ovečkou u nohou. Málo obvyklé zasvěcení kaple sv. Isidorovi, patronu sedláků, a umístění postav pastýřky sv. Jenovéfy Pařížské i Adama a Evy, kteří se po vyhnání z ráje živili zemědělskou prací, v interiéru souvisí s velkou pravděpodobností s krajem a krajinou, kde se kaple nachází a kde bylo hlavní obživou zemědělství. Jedná se o zcela jedinečnou výzdobu uplatněnou v interiéru sakrální památky tohoto typu.

Stavba, včetně vnitřní výzdoby a mobiliáře, byla v neutěšeném stavu. Tuto skutečnost potvrdil průzkum provedený po roce 2004, kdy kaple přešla do majetku obce Křenov. Statické posouzení konstatovalo havarijní stav obvodových zdí a klenby, střešní krytinou zatékalo do krovu a na klenbu, trámy byly napadeny dřevokazným hmyzem a dřevomorkou. Poškozeny byly též omítky a malířská i sochařská výzdoba. V letech 2007 až 2010 došlo ke statickému zajištění stavby a výměně krovu, v roce 2011 byla opravena fasáda kaple a vstupní schodiště a o rok později proběhlo restaurování ostění vstupních dveří i náhrobních desek, které jsou osazeny na fasádě. V témže roce byl zahájen rozsáhlý restaurátorský průzkum na malbách a štukové výzdobě interiéru a v roce 2013 započalo restaurování těchto výzdobných prvků. Mimořádně náročným, citlivě a pečlivě provedeným restaurováním dokončeným v roce 2015 se nakonec podařilo zachránit nejen výše zmíněnou malířskou, ale též unikátní sochařskou výzdobu interiéru hřbitovní kaple v Křenově.

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je naplňovat v Pardubickém kraji poslání odborné instituce památkové péče dané zejména zákonem o státní památkové péči, tzn. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje. Mimo to zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky, podílí se na jejich evidenci, spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií i dalších odborných podkladů ke kulturním památkám a provozuje veřejně přístupnou, odbornou knihovnu. Odborníci z řad zaměstnanců ústavu se rovněž účastní odborných konferencí, seminářů a kolokvií, participují na přednáškách, komentovaných prohlídkách, programech pro školní kolektivy a dalších aktivitách určených pro veřejnost. Další informace najdete ZDE, respektive ZDE, případně na Facebooku (Pardubičtí památkáři aneb novinky nejen z Příhrádku).