Koncepce ani strategie politiky zaměstnanosti nemají pro zaměstnávání OZP žádné konkrétní a měřitelné cíle. NKÚ tyto chyby MPSV přitom vytkl už v roce 2010. Ministerstvo při tvorbě svých koncepcí vychází z údajů Českého statistického úřadu. Ten svá šetření prováděl s odstupem šesti let, takže ministerstvo nemělo aktuální údaje o zaměstnaných OZP. MPSV takové údaje potřebuje kvůli tvorbě strategií i kvůli plánování výdajů.

Největší část výdajů na podporu zaměstnanosti OZP tvoří příspěvek pro zaměstnavatele, u kterých pracuje více než 50 % OZP. V kontrolovaném období to bylo téměř 21,5 miliardy korun. Ministerstvo tak podporuje především vznik nových zaměstnavatelů, kteří se specializují na zaměstnávání OZP. Jedním z hlavních cílů politiky zaměstnanosti ale je vyšší integrace lidí s postižením do majoritní společnosti, a tedy jejich přístup na volný trh práce. Podpora zaměstnávání OZP na volném trhu práce naopak klesala a celkem na ni dalo ministerstvo jen 903 milionů. Například v roce 2015 to bylo pouze 1,4 % celkových výdajů.

Chráněný trh práce podporuje i tzv. náhradní plnění. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci musí zaměstnávat minimálně 4 % OZP. Pokud to neplní, mohou od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP, koupit zboží nebo služby. Náhradní plnění pomáhá najít odbyt pro výrobky OZP a zároveň udržet jejich pracovní místa. NKÚ zkontroloval 21 zaměstnavatelů z chráněného trhu práce a zjistil, že jen 42 % z nich prodávalo výhradně vlastní výrobky a služby. Ostatní se spíše zabývali zprostředkováním prodeje výrobků a služeb jiných dodavatelů, kteří už ovšem OZP nezaměstnávali. V těchto případech náhradní plnění nesloužilo svému účelu, tedy podpoře zaměstnávání OZP a zvýšení odbytu jejich výrobků a služeb.