Jako první nový přírůstek pozoroval včera dopoledne Luboš Beran, vedoucí oddělení sledování biodiverzity Správy chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj. „Při pochůzce jsem jako první narazil na stádo čtrnácti koní. Patnáctou klisnu se mi podařilo najít oddělenou od ostatních spolu s narozeným hříbětem,“ popisuje Luboš Beran.

Vzhledem k tomu, že současný hřebec Merlin je se stádem jen několik měsíců, je otcem nově narozeného hříběte hřebec z původního stáda z Anglie, odkud klisna pochází. „To je velmi pozitivní. Díky tomu bude hříbě možné za dva tři roky při zakládání nového stáda kombinovat i s hříbaty, která se benáteckým klisnám a hřebci Merlinovi narodí v budoucnu. Získali jsme tak navíc geneticky velmi cenný přírůstek,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

„Právě nízká genetická různorodost je u těchto koní, kteří téměř vyhynuli, největší problém a každý kousek genetické informace navíc se počítá,“ dodal Miloslav Jirků.

Zároveň doufá, že březích klisen přijelo z Anglie více a na Travinách se toto jaro narodí co nejvíce hříbat. „Protože klisny pak budou zabřezávat ve správný čas a rodit příští rok v ideálním jarním termínu. Přítomnost více hříbat ve stádě je navíc velmi důležitá, protože tak mají možnost déle si hrát a učit se spolu s vrstevníky různým sociálním dovednostem a navazovat přátelství. To vše dohromady výrazně zlepšuje kvalitu jejich života i vyhlídky do budoucna,“ doplnil Miloslav Jirků.

Porod nelze kromě ostatních klisen vyloučit ani u zubřic

Po celý zbytek včera se klisna držela s hříbětem odděleně od stáda. „A to v poměrně velké vzdálenosti. Od ostatních členů stáda je dělil téměř kilometr,“ zmínil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

První hříbě na Travinách nemusí být jediným letošním překvapením. Porod totiž nelze kromě ostatních klisen vyloučit ani u zubřic, na nichž březost bez fyzického ohledání nepoznají ani veterináři, kteří se zubry dlouhodobě pracují.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.