„Chrám Mukařov“

Případ (sp. zn. 6260/2019/VOP), který je veřejnosti znám pod mediální zkratkou „Chrám Mukařov“, ombudsman zahájil v roce 2020 na základě podnětu obyvatele obce Mukařova. Stěžovatel namítal, že vlastník sousedního pozemku změnil svůj původní stavební záměr z rodinného domu na pravoslavnou modlitebnu, aniž pro takovou změnu získal potřebné povolení stavebního úřadu. Poukazoval především na nevhodné umístění modlitebny (dle územního plánu jde o plochu bydlení, a v okolí se proto nachází pouze rodinné domy) a dále také na problémy spojené s užíváním modlitebny (zvýšený výskyt osob a vozů v obytné zóně, což souvisí s tím, že se v modlitebně konají pravidelné mše).

Stavební úřad v Říčanech u Prahy vydal koncem roku 2019 rozhodnutí, kterým povolil změnu v užívání stavby rodinného domu na tzv. klubovnu s modlitebnou. Ombudsman stavebnímu úřadu v Říčanech vytkl, že postupoval v rozporu se stavebním zákonem, neboť změnu v užívání neprojednal se sousedy včetně stěžovatele, kteří mohli být změnou v užívání přímo dotčeni na svých vlastnických právech. V odvolacím řízení ani instančně nadřízený Krajský úřad Středočeského kraje postup stavebního úřadu nenapravil.

Ombudsman proto stěžovateli doporučil, aby podal proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje a stavebního úřadu v Říčanech u Prahy o povolení změny v užívání rodinného domu správní žalobu. Stěžovatel postupoval v souladu s doporučením ochránce. V současné době správní žalobu projednává Krajský soud v Praze, který podané žalobě přiznal odkladný účinek.

Veřejný ochránce práv v šetření kauzy pokračoval i po zahájení soudního řízení, neboť již předtím uvědomil nadřízené Ministerstvo pro místní rozvoj, aby zvážilo zahájení přezkumného řízení ve věci (žalobou napadeného) rozhodnutí o změně v užívání stavby. Ochránce je toho názoru, že Ministerstvo pro místní rozvoj mělo věc přezkoumat i přes probíhající soudní řízení. To však vyslovilo názor opačný a rozhodlo se vyčkat soudního rozhodnutí ve věci.

Šetření ombudsmana v kauze pravoslavné modlitebny v Mukařově dospělo do bodu, kdy již ochránce nemá ze zákona možnost postup zmíněných úřadů dále ovlivnit, a proto přikročil k ukončení svého šetření.

Soubor staveb včetně vodního díla

Druhý případ (sp. zn. 5918/2019/VOP) se týká podmínek pro vydání společného povolení pro soubor staveb, který tvoří nejen stavby obecné, ale i stavba vodního díla, které je stavbou speciální. Ochránce se zabýval postupem stavebního úřadu v Mnichově Hradišti a Krajského úřadu Středočeského kraje. Dospěl k závěru, že stavební úřad v Mnichově Hradišti v rozporu se stavebním zákonem ve společném řízení povolil soubor staveb – přístavbu a stavební úpravy původního objektu provozovny (s novým účelem užívání jako drogerie) a stavbu vodního díla. Nápravu nezjednal v odvolacím řízení ani Krajský úřad Středočeského kraje.

Ochránce se proto obrátil na Ministerstvo pro místní rozvoj s podnětem k provedení přezkumného řízení a zrušení společného povolení pro soubor staveb. Jelikož Ministerstvo pro místní rozvoj včas nezahájilo přezkumné řízení, uplynula mu zákonodárcem stanovená nepřekročitelná lhůta pro zahájení přezkumného řízení. Nezákonné společné povolení tak zůstává v platnosti.

Zprávy o šetření, závěrečná stanoviska a další písemnosti, které veřejný ochránce práv vydal v obou případech, jsou dostupná v databázi stanovisek ochránce.

Přezkumné řízení je poměrně efektivním nástrojem, jehož prostřednictvím lze dosáhnout zrušení pravomocného rozhodnutí, které správní orgán vydal v zjevném rozporu se zákonem. Šetřené případy ukázaly, že vedení přezkumného řízení vyvolává u stavebních úřadů řadu otazníků. „Odkdy běží správnímu orgánu lhůta pro zahájení přezkumného řízení, má vedení přezkumného řízení přednost před projednáním ve správním soudnictví? To jsou jen namátkou vybraná témata, která bych rád projednal na nejbližším setkání se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj,“ uzavírá ombudsman Stanislav Křeček.