Průzkum STEM: Lidé by spíše podpořili rodiny s dětmi než zvyšování důchodů pro staré lidi

04.08.2016 12:01 | Zprávy

Podle červnového výzkumu STEM by mírně nadpoloviční většina lidí (56 %) spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody pro staré lidi. Jasná většina občanů (70 %) požaduje od státu, aby se především zabýval rozšiřováním sociálních služeb namísto zvyšováním sociálních dávek. V názoru na to, zda více investovat do ochrany životního prostředí nebo zvýšit různé sociální dávky, je veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů.

Průzkum STEM: Lidé by spíše podpořili rodiny s dětmi než zvyšování důchodů pro staré lidi
Foto: STEM
Popisek: STEM, logo.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. června 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1061 respondentů.

Společnost STEM dlouhodobě a systematicky sleduje názory občanů ČR na otázky sociální politiky. Z dvacetileté časové řady výsledků vyplývá, že česká veřejnost se od druhé poloviny 90. let výrazně vyslovovala pro to, aby se pomáhalo spíše rodinám s dětmi než důchodcům.
O deset let později se začala část lidí přiklánět k názoru, že důchodci jsou na tom hůře. Hlasy pro podporu rodin nicméně stále převažují, i když je jejich podíl v aktuálním průzkumu na historickém minimu.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda zvýšit důchody pro staré lidi,
nebo rozšířit finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi.
Pro které z následujících řešení byste se rozhodl(a)?“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2016

Jakým způsobem provádět sociální politiku: nabízet více služeb, anebo zvyšovat finanční dávky? Před rokem 2000 bylo zastoupení obou názorů vyrovnané, poté se začal zvyšovat podíl lidí, kteří se domnívají, že systém státní sociální politiky by měl spíše spočívat v rozšiřování sociálních služeb než ve zvyšování sociálních dávek. Převaha tohoto názoru v dlouhodobé časové řadě stále rostla (především v letech 2013 a 2014). Červnový výzkum ukazuje drobný pokles. Ovšem až následující průzkumy potvrdí, zda jde o dlouhodobou změnu, nebo pouze krátkodobý výkyv.

„Opatření státní sociální politiky spočívají ve dvou základních oblastech,
ve finančních dávkách a v sociálních službách.
Kterou z těchto dvou oblastí by se měl stát u nás zabývat především?“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2016

Pokud by si lidé měli vybrat, zda více investovat do ochrany životního prostředí, nebo zvýšit různé sociální dávky, polovina lidí by se dnes rozhodla pro jednu oblast a polovina pro druhou. Aktuální výsledek je totožný jako v listopadu 2014.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky. Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Pramen: STEM, Trendy 1998-2016

Názory na důchody a sociální politiku se významně liší podle věku, vzdělání, materiálního zázemí respondentů, určujícím kritériem je rovněž politická orientace lidí a stranické preference.

S rostoucím věkem respondentů roste preference zvyšování důchodů pro staré lidi a sílí také názor, že spíše než investovat do životního prostředí by se měly zvýšit různé sociální dávky. Názor, že by se mělo spíše rozšiřovat spektrum sociálních služeb než navyšovat finanční dávky, zastávají většinově všechny věkové skupiny respondentů.

Názory na důchody a sociální politiku
(podle věku respondentů, podíly souhlasících v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů

V závislosti na vzdělání je ve zkoumaných otázkách nejvýraznější rozdíl v názoru, zda zvyšovat sociální dávky, nebo investovat do životního prostředí. Mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním převažují odpovědi, že důležitější je preferovat životní prostředí, mezi lidmi s nižším vzděláním je poměr obrácený.

Lidé s vyšším vzděláním dále rovněž poněkud častěji vyžadují rozšiřovat sociální služby, nikoliv zvyšovat finanční dávky, a zvýšit pomoc rodinám s dětmi, nikoliv důchody.

Názory na důchody a sociální politiku
(podle vzdělání respondentů, podíly souhlasících v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů

Rozdíly v názorech sympatizantů stran na to, zda by preferovali zvyšování důchodů nebo pomoc rodinám s dětmi, jsou do značné míry dány věkovým profilem elektorátů jednotlivých politických stran. I proto jsou pro pomoc rodinám nejméně stoupenci KSČM, kteří patří věkem ke starším. Naopak podpora rodin s dětmi zaznívá nejčastěji od příznivců KDU-ČSL a TOP 09.

Sympatizanti ODS a TOP 09 upřednostňují investice do životního prostředí před navyšováním sociálních dávek. Pro zvýšení sociálních dávek jsou většinově přívrženci KSČM a ČSSD.

Názor, že by se měly spíše rozšiřovat sociální služby než navyšovat finanční dávky, zastávají většinově stoupenci všech parlamentních stran.

Názory na důchody a sociální politiku
(podle stranických preferencí, podíly souhlasících v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů

Pozn.: Údaje za stoupence ODS, TOP 09 a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MHMP: Radní projednali a odsouhlasili návrh rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2025

22:28 MHMP: Radní projednali a odsouhlasili návrh rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2025

Hlavní město má v příštím roce hospodařit v rámci rozpočtu s objemem příjmů ve výši 110,92 miliardy …