Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 27. února až 6. března 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1042 respondentů.

Existence rozporů a napětí mezi sociálními skupinami neodmyslitelně patří k lidským společnostem a je předpokladem jejich vývoje. V některých obdobích a situacích se tyto rozpory a napětí mohou vyostřovat a ústit v konflikty. Katalyzátorem situace mohou být jak ekonomické, tak politické změny ve společnosti, ale i vývoj v širším, evropském měřítku. Ve výzkumu z března 2016 jsme tedy mohli sledovat, jak občané České republiky citlivěji než dříve vnímali napětí mezi Čechy a cizinci v naší zemi. V aktuálním výzkumu se toto zjištění znovu potvrzuje.

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

V březnu 2016 považovalo napětí mezi Čechy a cizinci v naší zemi za silné 67 %, o rok později to je 66 %. K žádné změně tedy nedošlo a česká veřejnost svým postojem stále projevuje jakési obavy v důsledku uprchlické krize a teroristických útoků v evropských městech.

Zhruba třípětinová většina občanů dále vnímá napětí v socioekonomické a socioprofesní sféře – jednak mezi vedením podniků a zaměstnanci (59 %), jednak mezi bohatými a chudými (57 %). Ovšem zatímco hodnocení napětí mezi vedením a zaměstnanci je v průzkumech STEM poměrně stabilní (s výjimkou roku 2011), podíl lidí, kteří vnímají silné napětí mezi bohatými a chudými, se postupně snižuje.

Mírně nadpoloviční většina registruje silné napětí mezi lidmi s různými politickými názory (56 %). Relativně méně často občané vnímají silné napětí mezi mladými a starými lidmi (39 %) a nejméně často – z nabízených možností – mezi městem a venkovem (29 %).

Pramen: STEM, Trendy 5/2011, 4/2012, 4/2013, 3/2016, 3/2017

Pozn.: Názor na napětí mezi Čechy a cizinci nebyl v roce 2011 zkoumán.

Zaměřme se nyní podrobněji na hodnocení napětí mezi bohatými a chudými, u kterého jsme výše konstatovali snižování podílu těch, kteří toto napětí považují za silné. Rozpory mezi bohatými a chudými uvádějí lidé tím častěji, čím je subjektivně posuzovaná materiální situace jejich domácnosti horší. Mezi lidmi, kteří svou domácnost považují za špatně finančně zajištěnou nebo chudou, jsou jasně v převaze lidé, kteří napětí mezi bohatými a chudými vnímají. Mezi lidmi průměrně a dobře zajištěnými je situace nejednoznačná, zhruba polovina z nich napětí připouští, část z nich však toto napětí nepovažuje za významné.

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

Velmi zajímavý je vývoj v této otázce. Oslabování pocitu napětí sledujeme především u lépe finančně zajištěných respondentů. Ve skupině lidí, kteří vlastní situaci hodnotí jako špatnou, zůstává podíl reflektujících napětí mezi bohatými a chudými stále vysoký.

Vývoj hodnocení napětí mezi bohatými a chudými podle materiálního zajištění domácnosti

(podíl odpovědí „velmi silné napětí“ + „poměrně silné napětí“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2011-2017