Společnost rozhodla o návrhu dividendy ve výši 40 korun na jednu akcii před zdaněním. Pokud valná hromada (12. června 2015) takto rozhodne, bude mezi akcionáře rozděleno celkem 21,4 mld. Kč, z čehož na majoritního akcionáře – český stát – připadá 15,0 mld. Kč. Návrh dividendy reflektuje aktualizovanou dividendovou politiku společnosti, která spočívá ve výplatě 60 – 80 % z konsolidovaného čistého zisku Skupiny ČEZ očištěného o mimořádné vlivy. „Výplatní poměr navyšujeme proto, že vytváříme více hotovosti poměrově k zisku, existuje omezený potenciál atraktivních rozvojových příležitostí v energetice a zejména proto, že investoři preferují u společností našeho typu maximální dividendy při udržení ratingového hodnocení Standard and Poors“ zdůvodňuje změnu dividendové politiky předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Meziroční pokles EBITDA o 2,1 mld. Kč neboli o 10 % byl způsoben dalším poklesem realizačních cen elektřiny, který se však podařilo významně zmírnit aktivními opatřeními napříč Skupinou ČEZ. V roce 2014 byl zahájen rozsáhlý program úspor a růstových opatření, který přispěl k meziročnímu navýšení výroby elektřiny (+3 %) zvláště v jaderných elektrárnách, prodeje elektřiny (+6 %), prodeje tepla (+8 %) a zejména prodeje plynu (+23 %). A především vedl k poklesu stálých provozních nákladů.

V uplynulém čtvrtletí se Skupině ČEZ dařilo postupně naplňovat strategické cíle pro rok 2015 v oblasti konsolidace pozic v zahraničí. Rumunský parlament schválil novelu zákona, která zajistí obnovení přídělu zelených certifikátů pro větrné farmy v zemi. Mezinárodní rozhodčí soud v Paříži v naprosté většině zamítl uplatňované nároky proti společnosti ČEZ ze strany rumunské společnosti Electrica pro údajné porušování privatizační smlouvy.  Na polském bankovním trhu Skupina ČEZ získala úvěr ve výši 700 mil. PLN (cca 4,7 mld. Kč) a učinila tak první významný krok k naplnění cíle snížení finanční expozice v zahraničí.

Navzdory negativním důsledkům regulace evropské energetiky a trvajícímu poklesu cen elektřiny si Skupina ČEZ nadále drží silnou finanční pozici a její další kroky určuje vlastní strategie a nikoliv výše dluhu a věřitelé. „Jsme nejméně zadluženou velkou energetickou firmou v Evropě, a proto máme na rozdíl od konkurence prostor pro akviziční úvahy,“ vysvětluje předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš. Návratnost všech energetických investic a akvizic závisí na vývoji evropské regulace energetiky. Minulý týden bylo na evropské úrovni dosaženo významné shody na základních parametrech reformy systému obchodování s emisními povolenkami, která dává naději na obnovení funkčnosti celého systému a je důležitým stabilizačním prvkem v dnešní nejisté době. Významná pro ČEZ bude dále konkrétní legislativa naplňující energeticko-klimatické cíle pro rok 2030 přijaté Radou EU na podzim 2014. Při rozhodování o zahraničních akvizicích sehraje důležitou roli i národní regulace a opatření v energetice v jednotlivých zemích.