Na ochránkyni se obrátil stěžovatel nespokojený s tím, že mu byl vyčíslen přeplatek na vdoveckém důchodu. V krátké lhůtě musel vrátit 41 000 Kč, které mu byly nesprávně vypláceny. Považoval situaci za nespravedlivou, protože chybu nezpůsobil, pobíral vdovecký důchod v dobré víře, že je vypočítaný správně a jeho výše v něm nevyvolávala pochybnosti.

Stěžovatel pobíral invalidní důchod ve 3. stupni invalidity. Když mu v roce 2015 zemřela manželka, požádal o vdovecký důchod. V žádosti uvedl všechny potřebné informace včetně toho, že pobírá invalidní důchod.

Česká správa sociálního zabezpečení mu vdovecký důchod přiznala ve výši 7 900 Kč a takhle ho stěžovateli vyplácela téměř tři čtvrtě roku. Až pak zjistila, že je důchod stanoven chybně, že byl vypočítán, jako kdyby stěžovatel nepobíral invalidní důchod. Novým rozhodnutím byl stěžovateli přiznán již správně vypočítaný vdovecký důchod ve výši 2 700 Kč. Současně však byl stěžovateli vyměřen i přeplatek ve výši 41 000 Kč. Stěžovatel ho zaplatil, ale obrátil se také na veřejnou ochránkyni práv.

Ochránkyně dospěla k závěru, že ČSSZ pochybila, když chtěla po stěžovateli vrátit přeplatek. Nebyly totiž splněny podmínky odpovědnosti za vznik přeplatku. Stěžovatel v žádosti o vdovecký důchod uvedl, že pobírá invalidní důchod. Chyba za přeplatek vznikla na straně ČSSZ a nemůže jít k tíži stěžovatele.

ČSSZ už v rámci šetření ochránkyně svou chybu uznala a napravila. Sama hned předala tuto záležitost Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby v rámci přezkumného řízení původní rozhodnutí o uložení přeplatku zrušilo. Ministerstvo vyhovělo, rozhodnutí o uložení přeplatku zrušilo a ČSSZ následně stěžovateli vrátila uhrazený přeplatek.

Podobným případem se v minulosti zabýval předchozí ombudsman Pavel Varvařovský. Podle jeho názoru není možné požadovat odpovědnost příjemce vdoveckého důchodu za přeplatek, pokud není prokázáno zavinění příjemce alespoň v minimální formě nevědomé nedbalosti (kdy by příjemce musel z okolností předpokládat, že mu byl důchod vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel). Stejný názor pak vyslovil k Nejvyšší správní soud, který konstatoval, že pokud pojištěnec v žádosti o vdovecký důchod výslovně uvede, že již pobírá starobní (resp. invalidní) důchod a pokud výše přiznaného vdoveckého důchodu není zjevně nesprávná, není možné, aby nesl odpovědnost za chybu úřadu a musel nesprávně vyplacenou částku vracet.