„Narodila se zhruba před 2 měsíci. Na to, že je na světě, ale chovatelé přišli až v těchto dnech, kdy vylezla z hnízdní budky. Samice totiž rodí mláďata do úkrytu, který chovatelé nekontrolují z toho důvodu, že by matka mohla mláďata ze stresu buď přestat kojit nebo je dokonce sežrat,“ vysvětlil vrchní chovatel Petr Haberland. Samice tohoto druhu pohlavně dospívají v devátém měsíci života a samci už v sedmém. Veverky Prévostovy jsou březí 42 dní a obvykle se jim rodí jedno až tři mláďata. Ta jsou holá a slepá a váží jen 8 až 12 gramů. Samice je kojí 8 až 9 týdnů, pak začínají sama přijímat potravu. Ta se skládá převážně z ovoce, zeleniny, malé porce hmyzu a samozřejmě pro veverky nepostradatelných oříšků. Ve volné přírodě plní důležitou roli roznašeče semen, protože po okousání měkké dužiny různých plodů často odhazují pecky.

Tento druh veverky žije v deštných lesích jihovýchodní Asie, zejména na Malajském poloostrově, ostrovech Sumatra a Borneo a menších ostrovech v jejich okolí. Introdukovaný byl taktéž na ostrov Sulawesi. Jde se o denní druh, nicméně nejvíce aktivní jsou zvířata v podvečer a večer. Patří k nejnádherněji zbarveným savcům, proto se dříve jmenovala veverka nádherná. Svrchní část těla je černá, naspodu převládá kaštanově červená a zářivě bílá, na nose a na tvářích je bílý pruh stejně jako na bocích a stehnech. Velké vystouplé oči prozrazují skvělý zrak. Veverka Prévostova žije v malých rodinných skupinách a dorozumívá se švitořivým, ptáky připomínajícím hlasem a pohyby ocásku. Délka těla se u dospělých zvířat pohybuje mezi 13-28 centimetry, ocasu 8-26 centimetrů, hmotnost se pohybuje kolem 250 gramů. Žije v párech nebo malých rodinných skupinách a staví si velká hnízda vysoko v korunách stromů, nebo využívá dutiny.