I proto byl doslovný přepis této níže uvedené korenspondence odeslán do Senátu, do Poslanecké sněmovny i na ministerstvo zdravotnictví, potažmo přímo k ministrovi. Vzhledem k tomu, že jde o záležitost velmi čerstvou, oficiální stanovisko ani jedné z institucí se ParlamentnímListům.cz získat zatím nepodařilo.  

Dopis pacientky adresovaný Svazu pacientů ČR:

Dobrý den,

prosím, chtěla bych se zeptat : zadřela jsem si do dlaně třísku z větve, ale
nebyla viditelná. Protože mě to zlobilo a zapálilo se mi to a hnisalo, tak jsem
šla k obvodní lékařce a mazala si to Ichtoxylem. Jelikož se to nelepšilo, byla
jsem poslána na chirurgii.

Pan doktor na chirurgii se zachoval takto : při mé první návštěvě namazal mi to opět ichtiolovou mastí s tím, že mám přijít zítra na kontrolu, vybral 30 Kč.(Udivilo mne proč až zítra.)

Přišla jsem druhý den. Poslala mne hned na rentgen. Tam mi paní řekla ,, no jo,
ale když je to tříska tak to rentgen nezobrazí, to by musela být kovová špona."
(Dělali mně celkem 2+1 nepovedený snímek, celkem tři snímky.) Rentgen nic nezobrazil- nález negativní. Šla jsem s popisem zpět k lékaři. Přišla jsem s nálezem - negativní.

Tak mě doktor chtěl opět léčit ichtiolovou mastí, a že mně objedná na
příště. Já na to ,,ale pane doktore, já tam mám třísku a potřebuji ji vytáhnout".
On na to - ,,tak já Vám ji tedy vytáhnu, když si to přejete ! ". Byl arogantní.
Vytáhnul mi třísku - dlouhou asi 1 cm, tloušťky špejle. Řekl- ,,vidíte, tohle
jste tam měla ". Dal mi na to mast Betadin, napsal recept na 2x Betadin mast a
antibiotika. Vybral opět 30 Kč,-.

Dnes jsem byla opět na kontrole. Pan doktor se podíval, sestra mi to pomazala
Betadinem a zavázala. Pan doktor mi sdělil, že mi napsal Betadin mast 2x proto,
že jsem mu jednu měla donést k potírání u něho. Vybral opět 30 Kč,-

Zajímaly by mně 3 věci :

1) proč mně poslal na retgen, když se jednalo o třísku, která se nezobrazí ? (že by úkony na pojišťovnu?)
2) proč chce pokaždé 30 Kč,- i za kontrolu, jestli to může chtít ? ( podle mne prodlužuje léčbu, abych chodila na kontroly)
3) je normální chtít, abych mu musela donést mast ( Betadin) k ošetření u něho?

• SLEDUJEME téma: Zdravotnická reforma

A jaká byla odpověď Svazu pacientů?

Vážená paní Hašková,

než Vám odpovíme, tak Vás chci informovat, že tento příběh je názorným příkladem českého zdravotnictví a poškozování pacientů a zasluhuje, aby jej četli poslanci a senátoři Parlamentu České republiky.

Řeknu Vám přímo, že je to jen o penězích a vydělávání za každou cenu. Kdybyste neměla odvahu a selský rozum a neporadila doktorovi, aby třísku vytáhl z ruky, tak tam chodíte dodnes a platíte 30 julínkových Kč a děláte rentgeny, aby vydělávalo ZZ, které pravděpodobně má "velmi dobrý vztah" s chirurgem. Ten chirurg by měl zaplatit Vám za rady, které jste mu dala.

Tomu se říká tunelování peněz pacienta i z veřejného pojištění.

A teď k Vaším otázkám.

1) proč mně poslal na retgen, když se jednalo o třísku, která se nezobrazí ? (že by úkony na pojišťovnu?)
Odpověď: odpověď jste si dala sama, tady není co dodat.

2) proč chce pokaždé 30 Kč,- i za kontrolu, jestli to může chtít ? ( podle mne prodlužuje léčbu, abych chodila na kontroly)
Odpověď: podle Julínkova § 16a zákona 48/1997 Sb. za každou návštěvu má ZZ právo na 30 Kč. Tím se vytváří prostor pro opakované kontroly, aby tak mohl vydělávat na nemocných. Takový máme teď ožebračující systém. Julínek a Cikrt národu vysvětlovali, společně s kamarádem Markem Šnajdrem z ODS, že poplatky zabrání zneužívání čerpání péče ze strany pacientů, ale když nepřijdete na kontrolu stanovenou lékařem, tak Vám ukončí péči , ať si pak hledáte jiného lékaře.

3) je normální chtít, abych mu musela donést mast ( Betadin) k ošetření u něho?

Odpověď: normální to není, pacient není povinen nosit do ZZ léky nebo masti. Tento lékař se chová v rozporu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění. Chápu Vás, že když mu mast nepřinesete z lékárny, tak se bude na Vás zlobit, protože by mast musel koupit a proč by si ji neobstaral zadarmo na pojišťovnu přes pacienta. To je taková česká cesta léčení...

Pokud můžeme doporučit, napříště najděte si jiného chirurga nebo polikliniku, snad budou slušnější k Vaší peněžence a Vašemu zranění.

S pozdravem

Luboš Olejár
prezident Svazu pacientů ČR

Stížností chodí desítky až stovky ročně

Na právní oddělení České lékařské komory (ČLK) chodí podle zjištění ParlamentníchListů.cz podobných stížností desítky i stovky za rok.

"Některé jsou závažné, často se však jedná o záležitosti, jež vyžadují zdlouhavé ověřování, často i přehodnocování důvodů stížnosti. Není neobvyklé ani to, že se nakonec ukáže, že stížnost ani nemůže být namířena k lékařům a lékařské péči, poněvadž jejím důvodem je vlastně něco zcela jiného," sdělila ParlamentnímListům.cz pracovnice právního oddělení ČLK.

Podotkla, že je však správné, pokud se lidé v případě, že mají pochybnosti o zdravotnické a lékařské péči, na ně obrací. Do 30 dnů jim pak ČLK musí na podnět či stížnost odpovědět, samotné prošetření však prý může trvat někdy i roky. "Každý stěžovatel musí počítat s tím, že půjde o běh na dlouhou trať. Jsou samozřejmě případy, kdy se vše podařilo uvést do pořádku během několika týdnů, je nutné však dodat, že jich je výrazně méně než těch, co se táhnou dlouhé měsíce a skutečně i roky," shrnula úřednice České lékařské komory.

Češi se raději soudí. Je to i tím, že jim prý narostlo sebevědomí

Podobnou zkušenost zaznamenává i odborník na lékařskou péči ve zdravotnických zařízeních Petr Marx. "Obecně se dá říci, že Češi se raději rovnou soudí, takže dost často místo stížnosti přichází rovnou trestní oznámení či žaloby na lékaře či nějaké zdravotnické zařízení. Přesto je poměr stížností a soudních sporů poměrně vyrovnaný - byť se stále zvyšuje. Je to odraz toho, že Čechům narůstá sebevědomí, stávají se vzdělanějšími a tím pádem také lépe znají svá práva, kterých se dožadují i takovýmito cestami, vyžaduje-li to situace," řekl Marx pro ParlamentníListy.cz. V praxi se přitom Marx zabývá systémem řízení kvality v lékařských a zdravotnických zařízeních. Pokládá ho totiž za velmi účinný manažerský nástroj, i proto ví, čeho nejčastěji se stížnosti pacientů týkají. Jak podotkl, jsou z velké většiny, jak se často ukáže následně, prý spíše z oblasti organizačních a komunikačních problémů mezi personálem a pacienty.

I proto v některých nemocnicích, například v pražské Thomayerově nemocnici v Krči, sázejí na to, že zřídili post ombudsmana, jež se takovýmito stížnostmi zabývá.

Pokud by nepomohl, pacient se může obrátit na Svaz pacientů, tak jako to udělala pacientka, jejíž korenspondenci ParlamentníListy.cz publikovaly, a také na již zmiňovanou ČLK či svoji zdravotní pojišťovnu.

Čtěte také:

• Posilujete práva pacientů, ale co lékaři? ptal se chirurg Hegera

• Vyznejte se v reformě: Takto dnes Nečasova vláda změní zdravotnictví

• Reforma zdravotnictví: Když lékař pochybí, bude ihned potrestán

Ilustrační foto: hns