Ve druhém kole prezidentských voleb v jedné z nejchudších evropských zemí, Moldavsku, se proti sobě postaví kandidát zastupující prorusky smýšlející část obyvatelstva Igor Dodon a proevropsky orientovaná bývalá ministryně zdravotnictví Moldavska Maja Sanduová.

V rámci prvního kola voleb, které se uskutečnilo v neděli 30. října, získal nejvíce hlasů Igor Dodon, který v rámci své politické kampaně distribuoval plakáty, na kterých byl vyfocen spolu s ruským prezidentem Putinem. Dodon podle moldavských médií obdržel 48,2 % hlasů a od v pořadí druhé Sanduové měl tak desetiprocentní náskok.

Konečné rozhodnutí budoucího politického směřování Moldavska tedy padne až 13. listopadu v přímé volbě prezidenta země. Ta je ve východoevropském státě novinkou a v souvislosti s přímou volbou se hovoří o tom, že nový prezident by mohl mít větší vliv na politiku země, jelikož bude mít mandát od celého moldavského národa.

Ještě před prvním kolem prezidentských voleb na sebe upoutal pozornost proruský kandidát Igor Dodon, a to zejména ze strany sousední Ukrajiny, když v rozhovoru pro ruské noviny Kommersant uvedl, že Krym je de facto částí Ruské federace. „Ví o tom celý svět. Jen právně to ještě není zcela vyřešeno, většina států západního světa to prozatím odmítá přiznat,“ uvedl v rozhovoru.

Dodon se poté ovšem zhrozil toho, jak by uznání Krymu za část Ruské federace mohlo ovlivnit přístup Ukrajiny k Podněstří, a svá slova lehce poupravil. „Řeknu to takto: politik Igor Dodon považuje Krym de facto za část Ruska. Ještě o tom ovšem pohovoříme po volbách,“ uvedl Dodon a dodal, že by se na jednu ze svých prvních státních návštěv vydal do Kyjeva.

Dodonova slova vyprovokovala ukrajinskou stranu k reakci. V úterý na své facebookové stránce informoval tiskový mluvčí moldavského prezidenta Svjatoslav Cegolko o tom, že jej velvyslanec Ukrajiny v Moldavsku vyzval ke konzultaci. Podle Dodona ukrajinský politik své moldavské kolegy požádal, aby se před volbami zdrželi spekulací na téma územní celistvosti Ukrajiny.

Jaké má moldavský prezident ve skutečnosti pravomoci?

Od roku 2009 je Moldavsko parlamentní republikou, což znamená, že pravomoci prezidenta jsou omezené. Na druhou stranu se nedá jednoduše konstatovat, že by se jednalo o čistě ceremoniální funkci. Prezident má právo uzavírat mezinárodní smlouvy, je velitelem ozbrojených sil země, může rozpustit parlament, iniciovat referenda a pozastavit platnost právních aktů.

Přestože zvnějšku se zdá, že v letošních prezidentských volbách v Moldávii se bude rozhodovat zejména o zahraničněpolitickém směřování země, předvolební kampaně obou kandidátů se soustředily zejména na boj proti korupci.

Klíčovým bodem na agendě obou prezidentských kandidátů je boj s „režimem oligarchy Vláda Plachotnjuka“, který nezaujímá žádný oficiální post, ale – podle mínění opozice – kontroluje celou moldavskou vládu. Plachotnjuk vlastní několik společností v mediální a jiných oblastech.

Dalším bodem na agendě obou kandidátů je boj proti korupci a trestní stíhání těch jednotlivců, kteří jsou odpovědní za odčerpání 767 milionů dolarů ze tří moldavských bank, k čemuž došlo mezi lety 2012–2014. Tato aféra mimo jiné poškodila i moldavskou perspektivu vstupu do EU.

Něco málo o obou kandidátech

Igor Dodon je jednačtyřicetiletý politik, který v období vlády komunistů, mezi lety 2006–2009, působil ve funkci ministra hospodářství. Před tím, než se stal politikem, vyučoval finančnictví a ekonomii na několika vysokých školách. Po neúspěšné kandidatuře na post primátora Kišiněvu v roce 2011 odešel z řad komunistů a přidal se k socialistům, z nichž již v roce 2014 vytvořil nejsilnější stranu v zemi.

Ve své předvolební kampani hovoří zejména o sociální spravedlnosti, zlepšení vztahů s Ruskem, odstupu od ekonomické části asociační dohody s EU a boji s oligarchou Plachotnjukem.

Proti Dodonovi stojí čtyřiačtyřicetiletá bývalá ministryně školství Maja Sandu. Tato ctižádostivá moldavská politička odpromovala na Harvardu a mezi lety 2010–2012 působila ve funkci poradkyně výkonného ředitele Světové banky ve Washingtonu.

Zdá se, že Sanduová se těší podpoře mnoha významných evropských činitelů; nedávno se objevila na fotografiích s Angelou Merkelovou, Donaldem Tuskem či Jeanem-Claudem Junckerem.

Mezi hlavní body prezidentské kampaně Sanduové patří evropská integrace a boj s oligarchy a korupcí.

Poslední předvolební manévry

Několik dní před druhým kolem voleb se prorusky orientovaná média v zemi snaží na poslední chvíli ovlivnit výsledek voleb tím, že své diváky zásobují expertními názory „politologů“, kteří varují před tím, že stoupenci Sanduové organizují v Kišiněvu „Majdan“, aby zabránili vítězství proruského Dodona.

Podle těchto zpráv se do celé akce zapojí zejména rumunští studenti, které budou do moldavského hlavního města dovážet autobusy. Podle analýzy, která se objevila na serveru News.liga.net, se tímto proruská média snaží přimět co nejvíce voličů, aby přišli k volbám a zabránili tak „proevropskému převratu“.

Strach z toho, že v případě vítězství Dodona ve volbách se Moldavsko zásadně vychýlí z trajektorie evropské integrace, ovšem podle experta není zcela namístě.

„I pokud by se tak stalo, parlament může jednoduše takové řešení zablokovat. Prezident má do jisté míry právo formovat zahraniční politiku země, Moldavsko je ovšem parlamentní republikou. I kdyby Dodon zvítězil, nebude mít dostatečnou podporu v parlamentu,“ uvedl vědecký pracovník z Institutu světové politiky Leo Litra.

Co se veřejného mínění týče, země je dosti rozdělena. Podle údajů Centra sociologických studií z 21. září – 8. října letošního roku je pro vstup do EU 51 % Moldavanů. Pro bližší spolupráci s Ruskem je pak 43 %.