Poslanci projednávají změnu volebního zákona kvůli rozhodnutí Ústavního soudu, který dosavadní nepoměrný volební přepočet hlasů označil za protiústavní. Během čtvrtečního jednání hnutí SPD odstoupilo od požadavku vidět celou republiku jako jeden volební obvod. Nakolik je podstatné zachovat rozdělení podle krajů?

My jsme od začátku říkali, že má smysl zachovat volební kraje a jsou k tomu dva důvody. Jeden je, že Ústavní soud tuto část zákona nezrušil, tudíž vzhledem k nedostatku času vyjednat všechny další věci, zdrželo by otevření otázky volebních krajů – kolik jich má být a podobně – celý proces. Celou novelu by to mohlo vystavit nebezpečí, že bude přijata pozdě, a tím pádem i celé volby vystavit otázce legitimity.

Druhý důvod je, že v České republice probíhá politická soutěž na úrovni krajů, takže má smysl je použít ve volebním systému do Sněmovny. Vytváří se tím vazba poslance k nějakému regionu, volič má svého poslance, který je z jeho regionu, a podobně. Proto nám tento systém volebních krajů navázaných na samosprávné kraje tak, jak jsou dnes ustanoveny, dává smysl. 

Když jste sledoval ve Sněmovně diskusi kolem změny volebního zákona, máte dojem, že se podaří zákon schválit dostatečně včas, aby mohl pro letošní parlamentní volby platit? Jakou tomu dáváte naději? 

Z diskuse, která dnes proběhla na plénu, bych ten dojem úplně neměl, ale vyjednávání kolem běží už nějaký měsíc a postupuje přiměřeně rychle. Není to rychlost, jakou bych si představoval, nicméně se postupně daří nacházet nějaké styčné body a posouvat se dál, ať už je to rozhodnutí o 14 krajích, nebo shoda, na nějaké aditivní klauzuli pro koalice, kterou Ústavní soud také zrušil a je třeba ji přepracovat. 

Všichni ve Sněmovně vnímají, že kdybychom nedokázali přijmout úpravu volebního zákona, a jedná se opravdu o malou věc, o dva paragrafy, tak bychom zklamali jako politici a jako Sněmovna.