Vrátit by se tak mohli tzv. "civilkáři" v nemocnicích, školách a úklidových četách. Nově už ale nepůjde o mladíky, kteří se chtějí vyhnout vojenské službě, nýbrž o nezaměstnaných déle než dva měsíce, jež ovšem chtějí pobírat podporu.

Dva měsíce po ztrátě práce by měly sloužit jako jakási "doba hájení" sloužící k intenzivnímu hledání práce nové, pak by se nezaměstnaný musel rozhodnout, zda bude pobírat jen existenční minimum (2 020 korun), nebo zda půjde dvacet hodin týdně pracovat pro blaho veřejnosti, sice bez nároku na plat, ale zato s podporou. Se zaměstnavatelem by si také tito lidé mohli domluvit např. volný týden na hledání práce atd.

Ti, kteří mohou pracovat, nechť pracují

Omluvenku by měli pouze ti, kteří se dodatečně vzdělávají, jsou nemocní nebo zdravotně postižení, či ti, kteří pečují o člena rodiny. "Nikdo si nemůže myslet, že bude žít na úkor státu. Stát musí mít dostatek peněz pro ty opravdu potřebné. Ti, kteří pracovat mohou, by měli pracovat," řekla MF Dnes spoluautorka návrhu poslankyně Lenka Kohoutová z ODS.

Novinka se dotkne mnoha lidí, v červenci bylo v evidenci úřadu práce 486 tisíc uchazečů. Nemocnice, radnice i neziskové organizace se na novou praxi těší. "My takto využíváme práce nezaměstnaných tři roky a už si neumíme život města představit bez nich," uvedla například starostka Vsetína Iveta Táborská.

Čtěte:

Nezaměstnaní si už půl roku utahují opasky. A pozor, bude hůř

Nezaměstnaní mají spolek. Klement Gottwald - jejich vzor

Škromach: Nelze trestat lidi za to, že jsou nezaměstnaní

Foto: slozenkyfreehomeclub.cz