Legální možnost připlatit si za kvalitnější služby, péči, zatím lidi neláká, ukazuje tak průzkum agentury Millward Brown pro LN. Každý druhý Čech je stále přesvědčen, že i do budoucna si vystačí s plně hrazenou péčí. Osm procent populace počítá s tím, že si do budoucna bude hradit větší pohodlí ze svého. Závěry průzkumu dokazují, že nadstandardy ve zdravotnictví budou při svém startu využívány minimálně.

Starší lidé jsou proti, mladí změny vítají

Především starší lidé odmítají, že by za si měli za zákroky připlácet. Jen každý devátý člověk starší 60 let by byl ochotný si přispět na kvalitnější sádru, uvádí průzkum. Naopak mladší občané nové změny vítají. Každý třetí člověk ve věku 18 až 39 let přiznává, že službu využije pokaždé, kdy to půjde.

"Záleží samozřejmě na tom, jak se změna prodá. Pokud si přečtete pasáž, že ekonomicky náročnější varianta musí mít stejný terapeutický efekt jako ta základní, tak si přece nikdo normální nebude platit něco dražšího," kritizuje aktuální znění reformy Ondřej Dostál z Platformy zdravotních pojištěnců.

Odhady na výnos z nadstandardní péče jsou okolo 200 milionů

Pomalejší rozjezd už dříve předpovídal i ministr zdravotnictví Leoš Heger. "Nadstandard bude v nejbližším roce spíše symbolický. Chtěli bychom, aby se vrátil pocit, že ne všechno je zadarmo, že za některé luxusnější věci je potřeba platit," prohlásil Heger s tím, že výnos v prvním roce odhaduje na 200 milionů korun. Problém je zatím v tom, že se lékařští experti neshodli na přesném vymezení, co je nadstandardní peče a co nikoliv.

Čtěte také:

Nadstandard chtějí jen vzdělanější lidé. Ostatní mají strach

Nadstandard je úplná pitomost, zlobí se exministr Julínek